Christopher Reev
Christopher Reev
Anotace: Pro vozíčkáře 2022
přilepená jako kočička.
Jsem hltala.
Nova vysílala Supermana.
Já se zamilovala.
Idola všech činů.
Chlapa mnoha rysů.
On slavný byl,
až kůň se napřímil
a zem rychlostí spatřil.
Jedna projížďka
skončila ochrnutím,
šíleným žitím.
Nikdo to nemá jednoduché.
I hrdina trpí nezlomně
a leží v naprosté tmě.
Poznala jsem vozíčkáře,
život vnímám na jiné čáře.
Dobře vím, že je mi s nimi dobře.
Přijmou, i když jiní řeknou - pozdě.
Objímá ruka vozíček
a veze k němu hrst dobrůtek.
Pro úsměv a milý šálek.
Den je svátek.
Komentáře (16)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Moc krásné, moc se mi líbí tvůj pozorovací
talent a umění to dobře napsat a výstižně popsat situaci
05.10.2024 08:43:50 | José Zjevný
Hendikepovaní bojovníci, jsou všichni Supermanové/ky!* A kdo má pochyby, tak ten je skutečně postiženým... lidskou malostí.
27.04.2022 17:02:05 | šerý
Děkuji za Tvé řádky. Napsala jsem tuto básničku pro své kamarády na vozíčku,
protože je mám ráda.
27.04.2022 17:14:28 | mkinka
No však. Tak jen dobře a já to o tobě vím*
27.04.2022 17:19:23 | šerý
Kéž radost slov pomůže všem a díky tomu má smysl tu na světě být. Vozíčkáři mi to vracejí a berou mě takovou, jaká jsem. A to je to nejnádhernější.
27.04.2022 17:31:36 | mkinka
Ovšem to je krásná zpětná vazba... když se tak zamyslím. "Že vozíčkáři Tě (tolerantně) berou takovou, jaká jsi?" To mají úžasný nadhled.***
27.04.2022 17:51:25 | šerý
Ano, je to taková harmonie.
Za jednoho jsem ráda, že našel v Chorvatsku v protější vesnici vztah a to mě těší, že je spokojený.
Vidět spokojené přátelé na vozíčku je krásné. A učím se od nich. Pořád je co.
27.04.2022 18:01:18 | mkinka