Anotace: Tohle jsem právě vyškrábl z doby, kdy jsem se domníval, že už jsem nic nepsal... Sám ale nevím, do jaké škatulky to vlastně patří...
Sbírka: Retro ze šuplíku II.
Zn.: "Ihned"
Vzduch provoněly deště a výfukové plyny
a zrovna když jsem se chtěl nadechnout
zjistil jsem
že se něco usadilo ve mně
Chtěl jsem to vykašlat
anebo vyplivnout anebo...
Zatraceně už to tak vypadá
že jsem se v sobě usadil sám
a teď nechci za žádnou cenu ven
A ať se hnu kam se hnu
vždycky se beru s sebou
Už mám ze sebe takový divný tlak v břiše
a jsem z toho celý nervózní
A taky se mi od té doby
co jsem se v sobě usadil
nic nedaří
Čím víc se mi nedaří
tím mám větší vztek
a čím mám větší vztek
tím víc se mi nedaří
Ale dnes ráno
hned potom kdy jsem vstal
a otevřel okno dokořán
abych se jako každé ráno pokusil
/i když vím že marně – ale kdoví/
přivolat zpět ztracené mládí
několika kliky dřepy a stojkou na hlavě
tedy když jsem se u toho otevřeného okna
zhluboka nadechl
zjistil jsem
že vzduch opět provoněly deště
a výfukové plyny
A bolestně jsem si uvědomil
že jsem se v sobě usadil už hodně dávno
a že už se mám tak akorát dost
Třísknul jsem dlaní o okenní rám
až jsem vyplašil holuba na sousedově římse
a v té chvíli se mi rozsvítilo
Už vím
proč uvnitř tak zarputile sedím
a nechci ven
Protože jsem měl v sobě hodně dlouho neobsazené místo
a ze samé lítosti nad tím
jsem ho obsadil sám
A zřejmě ze sebe nevylezu tak dlouho
dokud mi někdo nepoklepe na rameno
a neřekne
Není zde náhodou volno?
Jenže mně už se nechce čekat
ještě dnes ráno vyběhnu do vývěskové služby
a nechám vyvěsit inzerát:
Uvolním v sobě místo komukoliv
kdo o to bude stát
Zn.: „Ihned“
Praha, červen 1985
..tak toto je na 1*..
..skrytý pramen co musel nutně vytrysknout..
..poznání sebe sama..
..ale ono změřit hloubku svého poznání..stejně asi nejde:-))
26.06.2013 17:00:52 | isisleo
Bojím se výšek i hloubek - a hloubky v sobě bych si ani měřit netroufl, i kdyby to šlo, a to ani se zavřenýma očima... ;-) Ty umíš nastolit taková témata, až se o tom člověk skoro bojí psát... ;-))
26.06.2013 17:14:06 | Amonasr
Myšlenka fantastická, jen to sloveso" jsem " mi trochu tlouklo do uší :)
26.06.2013 14:07:39 | přechodná záležitost
S tím "jsem" máš asi pravdu - ale všiml jsem si toho, až po Tvém upozornění, že je tam toho nějak moc... Ale kdybys viděl ten rukopis - načmárané na listech starého diáře, nejdřív mi to přišlo jako verše a pak zase jako próza, spíš něco mezi - udělal jsem s tím z bezradnosti tohle /a trochu kvůli Literu - souvislý text by asi málokdo dočetl do konce/ ;-)) Ale v tom souvislém textu by se třeba to "jsem" ztratilo. Vždycky je holt něco za něco... ;-))
26.06.2013 14:21:33 | Amonasr
Tohle je velká změna oproti těm, cos sem dával v poslední době.
26.06.2013 13:25:12 | Jan Voralberg
V životě má člověk různé etapy a tohle vzniklo v době jakéhosi "vyhoření", dlouhé vnitřní prázdnoty po předčasném odchodu milovaného člověka. A je to spíš snaha o jakési vyrovnání se se sebou samým, než co jiného. Už jsem o tom ani nevěděl, našel jsem to dnes v načmáraném rukopise mezi starými papíry... Ale když to srovnám třeba se svými současnými úvahami, tak ve způsobu myšlení a smířlivě ironickém odstupu jsem myslím už zůstal konzistentní... ;-)
26.06.2013 14:12:59 | Amonasr