Anotace: <p style="margin-bottom: 0cm;">19. říjen</p> <p style="margin-bottom:...
19. říjen
Přišlo mi psaní, v černé obálce...
Parté.
Kdo bohudík opustil svět tentokrát?
Aha, zemřel poslední z MÝCH citů
Konečně...
Šest promile by položilo každého
avšak takhle to bylo nezbytně nutné
když nešel zadusit tak jako ostatní city.
Nalévala jsem mu
sklenky slepé zamilovanosti
jednu za druhou
až do bláznivého opojení
z kterého se mu nejspíš udělalo nevolno.
Doufám, že se svíjel v křečích
šeptal Otčenáš
zoufale trpěl
až bolestí zcela vystřízlivěl
a za jasné mysli vydechl naposled.
„Toť její poslední zápis v deníku.
Vždyť mohla tušit
že bez citů
skoná záhy i ona.
Tolik dětinské naivity
v tak silné ženě.“
líbí se mi to moc i s tou nečekanou pointou v závěru, jen ty uvozovky bych dala jak radí kdosi níže :)
03.08.2013 00:03:38 | Romana Šamanka Ladyloba
No ty uvozovky jsem dala úmyslně do té závěrečné pasáže, jelikož to mělo vyjadřovat konstatování nějaké nezaujaté osoby (např.kněz na jejím pohřbu)... kdežto zbytek měl být zápis v deníku:)
03.08.2013 12:27:53 | Excesionist
Přímou řeč bych šoupla na ten deník.
Nápad je to cajk, ale zpracování se mi moc nelíbí, jde to z těžka.
02.08.2013 11:05:20 | Kaitlynn
Měla jsem to otevřené cca měsíc, tu těžkost v tom vidím taky:) asi to chce ještě více času..
02.08.2013 14:33:37 | Excesionist
Měsíc, fíha.
Když děláš něco, co není založeno na momentálních pocitech a nejde ti to od ruky, je nejlepší si od toho odpočinout a později na to juknout z jiného úhlu pohledu.
02.08.2013 17:19:42 | Kaitlynn
Zajímavá metafora, ale rýmy nic moc.
02.08.2013 08:24:21 | Lilien