v jeskyních...

rozdrcený poprašek
vytváří plovoucí kruh
v odraženém slunečním světle
který klesá
jako vodopád
k tropickému ostrůvku
uprostřed jeskyně

v miniaturní laguně
rostou tamarindy
a trs kapradin
prach na okamžik ozářil skrytý ráj
jako kulisy zázračně zachovalé
ve staletí opuštěném divadle

měla zelené oči
s oříškovými skvrnami v duhovkách
obnažená mravnost
a věděla to
co jsem znal já

pod puklinou ve vápenci
vyrašil šikmý paprsek
prosycený částicemi nečistot
tančí vysokým oknem katedrály
dopadá na tvou tvář
a vykresluje
podivuhodnou škrabošku ze zlata
druh poloviční masky
kterou nosí ženy
na karnevalech
kdy se z obličeje
stává světélkující záhada

ticho zintenzivňuje rozkoš
v dómu nehybnosti
bílé stěny
uvnitř lebky
jsme oba jejími myšlenkami
požehnáni ve svém úmyslu
o milování
ve světské chvíli šílenství

nejsme opravdu šťastní
přihodilo se příliš mnoho
než aby se dalo koupit tohle
stejně o něm nejspíš lhali
jsme skromní
nikdy jsme jej nevyžadovali...