druhy vidění...

přichází nečekaně
jako jemná pohlavní touha
co probouzí ze snění
dřív než trylky
mechanického skřivana

není to fyzické
přepadává tělo
kdy zírám do středu pocitu
a zkouším určit tvar
poddajně nestálého
taková vlna
s kadeřavým vrcholem
kterou jsem zaplaven
dopodrobna...

oblečena do bavlny
na hlavě nadýchanou závěj
z šátku mědi
její tělo je zářivě bílé
podobné obrazům žen
od Cranacha
mistra bledosti
s pronikavýma očima
avšak zbylé obrysy
prstem místo štětce rozmazala

zanechává v podlaze hebké důlky
které po okamžiku mizí
jako by kráčela přes tenkou vrstvu jezera

sleduji tě a cítím
jakési překypující praskání
ačkoli vrcholně vzrušivé
je však daleko mocnější
než tryskající podráždění
náhodného chtíče

příteli
znáš slovo vize?
to je vidění
pověz mi co vidíš?

hledím skrz její oči
na nekonečno
krev víří
chci odejít...

kam je však tady možné jít?

kamkoli odsud...

co když není jiné místo?

namířím ukazovák k hlavě
tam
pak ukážu na její
tam také...

víte říká se
že to si představujeme
je podstatně vzrušující
než to co je vidět
ale to není přesně řečeno
vlastně to není ani jedno

půjdeme?
říkám ženě
co znám její jméno...