v kraji neobvyklých tváří...

měla na krku zavěšeného draka
a šibalsky se usmívala
zjistil jsem
že když změní podobu
dají se skály do pohybu
má hlavu na všech stranách těla
a každá vyniká jinou schopností

příteli
víš že se původní tvar rodí
z rytmické souhry
dvou věčných principií?

vymyslela jsem
mramorovanou sochu
podle modelu těla
příbytek duše
která nikdy nepřemýšlela
obdařenou jediným smyslem
nejméně složitým čichem

ve vědomí první vůně
objevíš pozornost

zůstane-li i když odezní
získáš paměť

z přítomnosti a minulosti
vznikne pocit srovnání

podobnost a odlišnosti
vytvoří myšlení
příjemné oživující

díky představivosti
ovládneš volní schopnosti
lásku i nenávist
naděje i obavy

v pojmu vlastního já
odhalení prostoru a skutečnosti

přitulila se ke mně
a šeptem dodala
přivoň si

budu tvá Búraq…zářící…