Dopisy mrtvému
Dopisy mrtvému
Anotace: .............. ticho.. tma.. bez ozvěny..
Sbírka: Všehomíra
má jich pěknou řádku
těch, co on si nikdy nepřečte
anebo snad
mají v nebi poštu či mailovou schránku??!
smutno je za ním
každý den psaní
až do srdce rozedrání
píše, jak moc jí chybí
a v dalším se zlobí
v jiném cokoli nebesům slíbí, když ho vrátí
v dalším vzpomínky se lesknou
snad snaží se vším tím zaplašit chvíli tesknou
kdo ví, co děje se uvnitř její hlavy
kdo ví, co svírá její srdce
co ztěžuje jí dýchání
kdo ví, co všechno těmi dopisy zahání
ticho
tma
bez ozvěny..
není
smiř se!!
PROSTĚ UŽ NENÍ!
Komentáře (6)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Silné, dobře napsáno - oslovila mě, ST. Jen k tomu závěru bych dodal, nikoliv ale jako nějakou oponenturu, že všichni, které si neseme v sobě s sebou, z mého pohledu stále JSOU, i když v tom čistě fyzickém slova smyslu už nejsou. Někdy si říkám, že se vlastně skládám z celé řady lidí, kteří mě nějak významněji ovlivnili, a jsem s nimi v sobě stále rád. Dopisy jim sice nepíšu, ale mám občas pocit, že mě sledují, a v tu chvíli se na ně i usmívám... :-)
19.11.2014 11:10:12 | Amonasr
já tvůj názor naprosto sdílím.. tady jde jen o malinko jiný pohled víš.. je to hodně o tom vnitřním boji, kdy se člověk jen a jen propadá ztrátou někoho, koho miloval.. a poslední pud sebezáchovy, který mu velí, začít se chovat aspoň trošku racionálně, někdy na sebe člověk prostě musí zakřičet, aby přestal dělat zoufalé věci, které mu ve výsledku ubližují.. já zastávám názor, že nikdo nejsme nahraditelný.. každý je jedinečný a z každého v nás zůstává něco, co nemá nikdo jiný :-) děkuji za zastavení a komentář..
19.11.2014 11:17:46 | Amelie M.
Ano, já jsem tomu porozuměl, proto jsem jen sám za sebe cosi dodával, bez oponentury ;-) Podepsal bych se pod každé slovo z Tvé odpovědi - vím, jak je tohle složité a nepochybuji o tom, že dokážeš i pomoci těm, kteří to potřebují, právě pro Tvou empatii k nim :-)
19.11.2014 11:40:02 | Amonasr