Anotace: prý ještě mají volná místa...
no usmívám se... máš patrně zvláštní nadání lidi družit úsměvem :-)
v tom malém bytě u moře a o kousek dál, přesně o dvacet pět kroků, tak tam je fakt tma, a tam já rozeznávám... je tam strašně moc hvězd, co září, jsou tam vidět světla z pevniny... šli jsme se projít s pesankama a já zůstala u břehu dívajíc se na světla, kamarád s čelovkou šel dál a tam je karavan s kýmsi.. každopádně já se kochala a on se šel kochat dál, za chvíli vidím jak se ke mně řítí s vyděšenýma očima... týýýýýýýýýýýýjo, já si tam stojím, pes mi odběhl a ten kdosi v karavanu zachrápal tak, že Pavel nadskočil a přiběhl mi do příběhu... se slovy kurva to jsem se lek.. :-)) jeho leknutí ho přiblížilo za minutu o půl kilometru... pardon ale smíchy jsem se málem sesunula do moře... :-)))
05.10.2015 00:10:17 | zelená víla
Každý Tvůj příběh má kus duše a tento je něžný, jak dlouhá předehra krásné opery.:O čem jen?To skyto je v enigmě?
08.09.2015 20:15:14 | Malá mořská víla
o hře...v bíčku...
09.09.2015 07:32:32 | enigman
Myslíš cytoplazmicky?Nebo v ne?bíčku
:-)
Že ono je to nějaké neslušné slovo?
09.09.2015 11:37:43 | Malá mořská víla