Úzká v úzkých

Ve voze tramvaje
jsou sedačky plné,
jak lidmi přezrálými,
tak z nové krve,
tváře popelavé,
až na jednu dívčí…

Rád bych řekl,
že z ní život prýští…

Není tomu tak!

Úzký obličej…

To bylo první, co mě napadlo…

Utkvělo mi to,
že z tlumených odstínů
na víčkách, na tvářích,
razantně vystupovala rtěnka!

Kýčovitě rudá rtěnka
z první poloviny
osmdesátek...

Vypadala jako holka z plakátu
co visela na zdi pokoje chlapeckeho internátu...

Nebo holka z ulice Perlové...

Ve vytahaném triku
N Y LOVE