Lepší snít

Pod peřinou
jako pírko lehkou
nehybně ležím a vnímám.
Vnímám to ticho kolem
z okna sleduji oblohu
jak pomalu tmavne mi před očima
a bezvětří vládne.

Unavuju sám sebe
jak vnímám každý detail
všechnu tu skutečnou pravdu
která nabízí se mým očím.
Nebaví mě bát se
je zbytečný se s tím prát
nezvítězím nad realitou
pouze vnitřního klidu
já můžu dosáhnout
a to jediné vítězství jest.

Víš
ty ani nechceš o stínech číst
bojíš se nahlížet do temnoty
potřebuješ odtud pryč
stejně jako já
stejně jako všichni.
Tak k čemu ty deprese v básních
proč bys měl číst básně temné
tohle lidé nechtějí
nechtějí se semnou bát.

Seru na pravdu
Hej světe, vyliž si prdel
Nebudu tvůj otrok
už mi nevládneš
můj život je pouhý sen
žádná skutečnost zde není
a pokud chci doopravdy žít
musím snít až do konce.