Titulek ironie
Titulek ironie
Anotace: ...
Tam v městě z kostí, v betonovém bludišti, vídám bledé tváře z továrny na lásku.
Perwol vybělil i poslední ruměnce mladých a tak perou i špinavé štěstí na šedesát.
Kapku se nám scvrklo, sepralo.
Třesoucí ruce každodenní rutiny ho věší na šňůry vyprázdněných dní. Zatracenné dvanácté patro, když boří vzdušné zámky těm malým, maličkým tvářím, jimž chemie ještě nesebrala barvu.
Smutnýma očima pozorují jak se k zemi snáší mateřská cudnost a vítr si s ní pohrává, jako mužské dlaně.
Něha i živočišná divokost odnáší poslední zbytky plachosti v tom tajemném městě lidí.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Musím se hodně snažit, abych se nesmál. Je to opravdu mimořádný nápad namíchat koktejl z praní a lidských citů. A tak se uctivě kla(u)ním .
03.10.2016 17:37:35 | klaun
Město jako betonové bludiště a továrna na lásku nejsou příliš nápadité metafory, město z kosti zní oproti tomu fajn. Metafora praní se moc nepovedla, podle mě nefunguje a je na ní poznat křečovitost toho, jak moc jsi chtěla svůj pocit uchopit a vyjádřit. Nechala bych poslední větu, město z kostí a celej ten pocit zkusila vyjádřit znova.
A podle zdejší zvyklosti bych měla dodat, že se za ten koment moc omlouvám a je to jen můj pohled na věc, ale neudělám to.
03.10.2016 13:31:18 | tall&curly
Musím říct, prvně jsem skutečně nevěděla jak na tvůj komentář reagovat, nemohu říct že bych to snad věděla teď, ale tak snad. Neříkám, že mé metafory nejsou kapku kýče, ale město z kostí mi přijde o to větší kýč. Vážím si tvých zcela neskromných narážek. Lichotí mi alespoň ta snaha pomoci mi s vylepšením, místo jen pouhého arogantního odsouzení, takže děkuji.
I já však neskromně přiznávám, že jsem s vyjádřením spokojena, ať je jakkoli křečovité. Sama tato doba je jedna velká křeč. A tak děkuji za přečtení a přeji hodně štěstí ať už se svými básněmi, či dalšími jízlivými komenty :)
03.10.2016 15:59:59 | Klára Němcová