uvnitř té věci...
uvnitř té věci...
Anotace: která věcí není...
na které byly položeny
náramek z ovocných jader
a tajemný kamének
z útrob jakéhosi zvířete
když se začala zhmotňovat
rozvlněná ve stoupajícím žáru
přecházela před tváří slunce
ztrácela se a znovu objevovala
v oslnivé záři celá černá
tetelila se
slévala
dělila se
množila v průmětnách
jako sinavá anasarka
a její zpěv pronikal
do podnebesí
děravým útkem
v předivu světa
Komentáře (11)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
před asi dvěma lety jsem byla ve sklárně... taková veřejná, krásná hospůdka a tam před tebou dělali a ty jsi si mohl za poplatek něco vyrobit... no to jsem musela s Kateřinkou... a courala jsem pak kolem... se sklářem si připila dvanáckou a pak ho zahlédla...dokonalýho skleněnýho anděla... šmankote, ten byl stvořen pro mne... dívám se na něj, cítím z něj vše... od prvního dotyku...
https://www.youtube.com/watch?v=5YXVMCHG-Nk
13.12.2016 01:37:03 | zelená víla
Máš to tu moc krásnou fantazii člověče. Nad tím děravým útkem ti teda jako bývalá textilačka z čirého přátelství přivřu obě oči, koneczvonců se mi už spousta koleček dávno vysypalo, ale ne jinak, prostě se mi to moc líbí. :oD ST
23.11.2016 21:08:20 | Tichá meluzína
Meluzínko když vytáhneš z látky nitě po útku vzniká okýnko, dřív jsme to obšívali v ručních pracích už nevím jak se ta technika jmenuje je na to potřeba látka zvaná kanava, pak by to evokovalo notovou osnovu jen s pomlkama :-)
nechci se zastávat autorovi fantazie ... ono to bude jistě něco úplně jiného, ty jeho hlavolamy :-);-):-*
23.11.2016 22:04:45 | Malá mořská víla
Milá vílko, útek je ona samotná nitka, jež se provléká v příčném směru osnovou a tvoří tak například jednoduchou plátnovou vazbu a ano, po jejím vytažení vznikají v látce okénka, viz třeba ona vyšívací kanava. Ale já tu nechci být za hnidopicha, mě jen trošku popíchlo, že u této pěkné věci už tolik lidí typovalo a nikdo předtím nezanechal ni slůvka v komentáři. Nechodím sem tak často jak bych chtěla a tady vždycky vím, že si dobře počtu a o fantazii autora nemám nejmenších pochyb. Jinak co se týká mého textilníctví, tak bych po těch letech možná ještě zvládla udělat ze svého okolí Depešáky, ale už nějakou dobu svět na černo nenatírám. Černé prostě nesmí být v životě mnoho, jen tak akorát. Třeba ten štych v podzimních barvách spadaného listí, nebo ten jemný akcent ve žluti zlatých dešťů – to si vyloženě užívám, ale černá Máry raděj šup do jámy. :oD Krásné nočnění a nasežbrblanou zase někdy........... :O)
24.11.2016 01:18:26 | Tichá meluzína