na kameni kámen...

odložil jsem majzlík a kladivo
opřel se o obelisk
s rukou za opaskem
a zadýmal z havana
 
kolem stálo několik jilmů
zeď
kámen na kameni
bučení
z neviditelného pozadí
léto už nerozhodné
se svým tápavým sluncem
bzučení
čerstvě zrozených much
pach tlejícího listí
pot jako líná rosa
 
protáhl jsem se
a pootočil hlavu
napravo holá cesta
nalevo šplhal  vůz
tmavý kříž
kočí v cylindru
koně jako muly
zapřažené do pluhu
oblak prachu
hnědého a zlatého
ve slunci kompaktního
zvolna stoupá
 
vzápětí potom
světlo beze spěchu
obsazuje pásmo
zvířené hlíny
 
nejisté přibližování
 
padesát metrů za vozem
chlapec a jankovitý kozlík
vysílení i odhodlaní
dojít na konec
a
nikdo víc
 
víc nic