Anotace: ...---...
Dnes vítr běsní na loukách, jen proto, aby prolnul květy s rosou, aby zchladil těla nocí vydaná do nového dne, do dne bez stínu, ale i bez světla slunečního. Tak započala nuda duše i mysli unavených hlav.
Podej mi ruku lásko má
ať nečekám v marnosti jitra nového
aby mračna pohltila kopce modrých lesů
co vysály již dávno duši tvou i mou.
Stejně se provoní dechem konvalinek
ta divná údolí vyplněná slovy vyřčenými
slovy o všem co mysl naše vrhla do prostoru
v tónech mollových
když rozezněly struny srdcí v hájích modrých bříz
které umíraly den po dni
podřezány pilou snů.
Stejně se ale vzpomínky prolínají myslí stále dokola a malují nové a nové obrazy skutečné i neskutečné, aby vnitřní zrak viděl to, co nás minulo, co mohlo být, ale nebylo.
Ach to hledání. Tvořit nové a další smutky a vše nechat rozplynout opět do nové podoby marných snů.
09.06.2020 11:49:15 | Jan Urban
Bylo i nebylo..však obrazy jako živé..čtu zde a autor, jistě jistě..některé ty živé ještě i si najde "ST" moc pěkné ;-)
08.06.2020 17:44:32 | jenommarie
CASTO SE VRACIM K TVYM BASNIM.JSOU LIBEZNEEE..
22.02.2019 16:50:44 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Děkuji moc,jsi milá.
22.02.2019 23:42:34 | Jan Urban
hihi,Ty také hihi :)
23.02.2019 10:05:43 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Ráda jsem se zastavila u tohoto textu, je křehký a voní konvalinkami :-)
Velmi se mi líbí také toto: "aby vnitřní zrak viděl to, co nás minulo, co mohlo být, ale nebylo." - Cítím z těchto slov značnou zádumčivost.
Ano. Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme. Ale je také dobré si uvědomit, že člověk má vždycky nějaké možnosti, ať jsou jakkoliv zdánlivě omezené, třeba jenom "ano" nebo "ne", a je schopen, měl by být schopen se rozhodovat. Je to bytí, které vždy rozhoduje, čím člověk byl a je... tím si vytváří i svou minulost :-)
Pěkný den :-)
23.07.2017 09:00:44 | Helen Zaurak