kameny
kameny
Anotace: kam až
Z kamene na kámen
potokem
a pak dál utíkat
odřené kotníky
mokrá je málo a bílá je blíž
čelem se otočit
A nechat si rozbít obličej
syrovou rychlostí světla.
z kamene na kámen potokem proti proudu
dokořán stát
pro jedno ráno
s novým obrysem
(káva v ukradeném hospodském hrnku)
dál chodím vždycky sama.
píšu strach. píšu černá litinová kamna.
píšu oheň a něžný popálený prsty
píšu žitný chleba
nemám co dodat, víc neřeknu
zhasněte to světlo, bolí mne oči
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
má duše byla rozpálený litinový plát ... při křtu... připomněla jsi mi to ... úměv.z
04.02.2018 22:35:28 | zdenka
jsou kameny co barevně jiskřej ve tmě-když je přebíráš a chrastěj v dlaních jak korále elfů..nemáš někdy chuť je okusit ?..zvlášťě když je vybíráš z ohně jako brambory z popele žhnoucího jako hlad po prvohorách Ráje ? ST* :-D*
04.02.2018 19:26:02 | Frr
Někdy je potřeba utéct i sám před sebou, od všeho a ode všech...světlo je ale dobrej špeh, najde tě...
04.02.2018 06:53:26 | básněnka