Mladá Arnoštova vzpomínka

.
Po bytě
jak podomní vetešník
hledám pod nohama
nohy
S deštníkem do sprchy
( vím co se sluší k dámě )
..
šušká se
Ty jeho vrtochy !
Stařík nám už asi senilní..
Hm.. hm.. pokyvování hlav

Ach to ale
není v mém úhlu
hledím mimo vrátka
kudy bača
na noc zahání veselí
z televize mám květináč
na vysemenění
v předzahrádce

Mám krajinu v hudbě
a symfonii v pohledu květiny
A mám od
Marie upletený svetr
( co se u toho navztekala )

40 let mi přikrývkou
byly její vlasy
A jak mi říkala
že mám koukat před sebe
i dolů
že mi ty kalhoty šít nebude
jak nepřestanu padat
a při tom
louhovala měsíček

Nechávám bydlet pavouky
šneky z chodníků za deště do trávy
Toho divocha v sobě jsem
naučil sednout si za jeden stůl
a nechat mluvit
zkušenou Duši
přeci již znalejší tuto cestu ušli
od krovu ke krovu
kde jsme se pomilovali
pod hambalkem
..
Nosím ti sem kytičku
když pojmenovávám oblaka jmény básníků
A vítr se stromy
se namlouvají
Nezastřešení
( jako my tenkrát )