Legendy z Olmtownu

Roznet.
Rozměr dimenzí.
Transatlanticke loučení.

Znáš to.
Nastupujes do vlaku jako do rozepsané básně, vidíš v hlavě...
...jak ti vyskakuji myšlenky, vzpomínky a představy.

Kosmický život tady na Zemi,
cesta, vizuální menavka,
která tě rerlektuje,
ukazuje ti jak to vše zpracovavas.

Sekvenční mozek tancuje válce imaginace,
vlak dobiha kolejnice, prazce zaprahnute k vysinam, sjezd dolů asfaltovou deskou vinylove noci.

Jsme to my-psychedelikatesy,
na cestě rytmu shledáni, sesnoubeni blahem vrtochem flow do vesmíru jádra.

Plameny noci vyslehuji z očí jako růže kardamon derivat nostalgie. Dendridy šleháji hasovou báseň. Ozvuky slov reflexí bubnuji na branici vědomí v hranici membrany.

Memoranda expozic v bricholamu světla, víčka zaviras jen pro zaznamenání tvůrčí technologie okamžiku. Ve vzpomínce vizionář stavici archu člověka a uvnitř osmnáct koulí sfericke juxtapozice.

Skoky do prazdna přes lano zachytí propast, které se bojíš v prizmatu rozplizleho já. Kricis a ujizdis trajektorii až narazis na kulovy kaleidoskop.

Vypravis každý moment ze života psychedelicke noci. Sdilis mi tajemství.


Kombucha, zázvor, spory,...

...jsem znovu ve vlaku,
unaven, naladěn k básni,
k vodě z níž jsme slozeni.

My legendy z Olmtownu,
vzpomínají na chvíle slávy,
na odvary básních ztracených ve věčnosti,
jako vykročení do budoucnosti.

Tvary tvaroslovi metacu slovy,
meta-zvykacu vesmírného traktu,
jak jej vyslovují subliminalni bytosti,
propojene v planetarnich systémech,
jako archeologie traktu,

ozvěny paranoii, ze vše je prozkoumáno, mapy planetarni dimenze, která je vězením,
je vychodisko? Obrys režiséra na trase do rodneho města.

Co jste to říkal pane X pane Menavka?
Jak neuralni kodex zpracovává komplex vašich axonalnich zakončení?
Simultanni simulace renderuje prizmaticke sklo lokomotivy roztristene hrany času.
Kam jste replikoval první chybu, hranostaji vesmíru? Implikacni rad imponuje strojvůdci. Znalost principu vs každá součástka soupravy.

Řekl: To my dokážeme zapsat informaci v dokonalé harmonii. To #vesmir nedokáže. My nyní hrajeme bohy. Jakože sebereplikujeme #vesmir a ne naopak. Antroporeplikace.

Vznikla ta možnost uvnitř ničeho?
Starost, pocit, představa,
uchopení pocitu doby ve virtuálním virtuálním mentálním kontrastu.
Milenci se stále milují.
Charakter chápe permafrost permutaci promítací soustavy.

Vodikova technologie vyfotografovana starou vodní metodou expozice.
Individualita chycena v systému.
Motivace expanze.
Jeden život.
Legendy mýty dimenze.

Hroty. Obrazy. Dopisy.
Ticho kosmické ticho smrt.
Rozplizlost a iluminace.

Sny. Věcné sny.
Basnikovy sny o extázi.
Jízda. Nekonecno. Milost.