Máš pocit, že se nedaří
bojuješ,
křeč ve tváři
Chtěl bys to zlomit
vítězit,
oslavu života žít
A všechno nejlépe
teď hned,
nač čekat na zítřek
O pomoc voláš
bezmocný,
rány rozdáváš
Však vrací se ti
úder zpět,
abys prohlédl
…teď hned!
Hezky uchopená myšlenka. Ukvapená nedočkavost je častým a přirozeným průvodcem mládí - s přibývající zkušeností by ji měla postupně nahrazovat větší rozvaha a také zdravá pokora. Někomu ale není pomoci a neprohlédne ani po opakovaných zpětných úderech - to je pak smutný případ a žalostný pohled. Kéž tedy Tvé závěrečné verše dojdou pozitivního naplnění u co nejvíce křečovitě nedočkavých - kdo prohlédne, již zvítězil alespoň sám nad sebou :-)
01.11.2019 17:04:24 | Amonasr
Rychlý(k) důsledek vždy kvapnější než klisna spokojenosti.
Pěkná Tvá poet-myšlenka.
28.10.2019 16:47:36 | šerý