Anotace: *****
den je jak smaragdová tříska
z Kříže pod jazykem andělů
mlčící nebe prorůstá vzácnou plísní
zhůry darovaného sýra
svatý je Tvůj prázdný stůl
s flekatým ubrusem
vyhlížíš na něm mapy
neznámých světadílů na něž vkročila
jen noha zpozdilého pavoučka
z babího léta
a kam sám se vydáš
požehnán půstem nedělní samoty
V mapách smutku. Záleží v jakém měřítku a podrobnosti. Možno hledat stezky sběračů rajských plodů a vřídla žen. Laskavého pohupujícího se úsměvu usměvavých gondol. Jiskření z trafa srdce lidských vodičů.
Probudit strnulé dítě! Vzít si jiskru naděje do dlaní a posvítit si s ní pod peřinou. Přejme si slunečná jitra a bude nám vyslyšeno.
Rád jsem přišel a v duchu si báseň zarecitoval*
02.12.2019 00:18:21 | šerý
Ano ano, milý lyriku - pachole i pozdního úsvitu je vždy vítáno*
Díky za návštěvku**:-D*
02.12.2019 00:31:24 | Frr
samota ... jako vyšitá ... dopadla těžce na stůl ... v jejím zvuku však již ... cosi nové ... procitá ... jakési volání ... Života ... úsměv.z.
01.12.2019 13:46:20 | zdenka
Letos také, ale prokládám to, kouknout i ven na rozsvicení stromku. ST ;-) hezkou neděli
01.12.2019 10:34:47 | jenommarie