Anotace: Vzpomínky na cestu po naší krásné vlasti...
Únava zjihlého letního večera dosedá na mne v hamace se pohupujícím, snícím, vzpomínajícím na hory, řeky a skály bez konce. Jezera a v nich zapadající slunce, lesy, vody a stráně, oblakoskvoucí tkáně nad hlavou, společné chvíle na cestě i v přítomnosti, úsměvy radosti a lásky ve větvích, proudy řek a myšlenek plavicich se vpřed do Bytí.
Naše cesta začala u měst Třebíče a Tábora, v poklidném zákrutu řeky Lužnice, divoké po deštích a bouřkach, se stovkami dravých komářich tvorů na sitnicich. Přes vesnice a okresní cesty a louky do kempů na Karlovarsko, nad vyslovení krásných lázní Marianskych, půvabných Františkových a Karlových Varů, poté na sever k Hřensku a Pravčicke bráně a do Českého ráje kde skulptury skalních měst taje. Přes Vysocinu a Žďárské vrchy na Brněnsko.