podložní...

občas prolézám staré štoly
a ač jsou si s lecčím podobné
přesto se liší od ostatních
mají totiž v sobě
zvláštní druh zbožnosti

víte tam dole
v útrobách matky země
jste neustále v nebezpečí
závisíte na vůli
či alespoň na dobrém štěstí
propůjčeném vznešenými bytostmi

je to pocit opravdové pokory
před přírodními silami
které jsou jiné
než obyčejný strach ze smrti
z pověr nebo starostí

tam je cítit moc země
hloubka šachet
kovová krev rudných žil
zakořeněnost věcí
zpevněných dávným žárem

tam v hájemství tmy
se ale může zrodit světlo
blíženec toho druhého

vstoupil jsem do království
co snad vytvořila titánská rasa
pradávných let
rozzářeného modravým berylem
a pne se po něm překrásná spleť
popínavých rostlin a listoví
rubínových růží
ametystových hyacintů
safírových fialek
a všechny ty květiny planou
oslepující aurou

pak cosi využilo mé nepozornosti
a mezerou ve vědomí
mi s úsměvem povídá
vyber si sám
ale s mojí podporou nepočítej
nechávám tě v tom
budu tě jen sledovat
se zájmem
a možná i sympatií
ale žádný zázrak pro tebe neudělám

možná jsem byl chvíli omámený
ale to jenž bylo ukryto
náhle povstalo
a sílilo ve mně víc než já sám
ne pro to drahé kamení
ale pro toho
kdo spočine v mé náruči

inu zem ráda přeje objevům
ne však těm
kdo její bohatství zneužívá
může v ní být jedna ruka milosti
ale pro ty chamtivé je ta druhá černá