Anotace: @&@
Milý Jindro
včera by ti bylo čtyřiašedesát
o dva a půl míň než mně
a o třicet sedm víc než ti stále je
protože tak dlouho ti čas už neběží
nevěřil bys
co všechno se tady od té doby změnilo
asi bys zíral
že už dávno žijeme znovu v kapitalismu
a ještě loni jsme mohli vycestovat kamkoliv za hranice
kdykoliv se nám zachtělo
bez výjezdní doložky i bez devizového příslibu
(pochopitelně ale jen stěží bez peněz
i když koruna je běžně směnitelná)
že z ulic zmizely telefonní budky
protože každý má nejmíň jeden miniaturní telefon v kapse
který je už víc počítačem než jen telefonem
neboť má malou barevnou obrazovku
a dokáže toho tolik
že ti to ani neumím v kostce vysvětlit
je to jako bys měl v kapse všechny knihy a gramodesky světa
a mohl si nalistovat nebo poslechnout cokoliv během pár sekund
a ještě to umí mnohonásobně víc všelijakých triků
dokonce malé děti toho s ním zvládnou víc než já
jen do kosmu na výlety se zdaleka ještě nelítá
ani ta auta zatím nelétají vzduchem
a jezdí dokonce po skoro stejně špatných silnicích jako tenkrát
které jsou akorát mnohem víc přecpané a často není kde zaparkovat
budoucnost jde totiž jako vždy jinudy
než ji kdokoliv dokáže kdy předpovědět
i móda se víceméně pořád jen stále dokola recykluje
v žádných skafandrech nikdo nechodí
tedy až na obličejové roušky a respirátory
na které si těžce zvykám
protože se mi s nimi zamlžují brýle
a taky není nad čerstvý vzduch přímo do plic
zdá se ale
že už si je nikdy v budoucnu asi nesundáme
protože se v celém světě bleskově rozšířil záhadný nový vir
o kterém se nám snaží namluvit
že ho k nám zavlekli netopýři až z Číny
ovšem je to asi jako obvykle jen půl pravdy
protože to spíš vypadá
že ho vyrobili společně američtí a čínští vědci
a z čínské laboratoře jen unikl
což se ale zatím nesmí moc říkat nahlas
tak si to nechej raději pro sebe
než to po letech jako obvykle praskne
ale stejně už se nikdo nikdy nedopátrá
kdo za to přesně může a co tím sledoval
zrovna tak jako už nikdy nikdo nezjistí
kdo ve skutečnosti nechal zavraždit prezidenta Kennedyho
i když domyslet si to taky může každý
takže už vlastně zase nesmíme nikam za hranice
ba dokonce ani do Polska nebo do NDR
a věř nevěř ani na Slovensko ne
to by ses vlastně taky moc divil
že už není ani Československo
a Německo je opět jenom jedno
a Sovětský svaz už přestal existovat
i když Rusko patří pořád ještě mezi velmoci
akorát komunisti už vládnou jenom v Severní Koreji
na Kubě a v Číně
ale tam už je stejně taky rozvinutý kapitalismus
brzy dokonce možná rozvinutější než v USA
i když v Číně je u moci stále jen ta jedna strana
zatímco v Americe se pro změnu střídají pořád ty samé dvě
(však to Sibylino proroctví jsi znal taky
ne?)
milý Jindro,
dnes už musím končit
a přitom bych ti toho ještě tolik měl co vyprávět
nicméně tak dlouhé dopisy jsem ti nepsal ani tenkrát
když už jsi byl na smrt nemocen
ale to víš
za dvě generace se těch zásadních novinek nakupí tolik
že by to bylo ještě aspoň na deset dalších dopisů
jenže to nesmím hned přehánět
abych tě tím nezahltil
i tak už je toho na jedno čtení stejně až až
třeba se ozvu zase někdy příště
i když by to muselo být dřív než za dalších sedmatřicet let
protože to už si budeme zase spolu dávno normálně povídat někde tam
kam se teprve jednou za tebou a dalšími osobně vydám
a budeme se pak společně těšit na novinky od těch
co tu ještě snad po nás zbydou
pokud si planetu nenechají kvůli své pohodlnosti a chamtivosti definitivně zničit
s láskou tvůj
P.
p.s. tu písničku, kterou ti tu přikládám, ti hráli na pohřbu, a tak už ji mám navždy spojenou se vzpomínkou právě na tebe… jen ty slzy, které mi při ní pokaždé vstoupí do očí, jsou už po těch letech mnohem smířlivější a laskavější…
Praha, 17.2.2021
https://www.youtube.com/watch?v=54s5nVGS2-c
Slzím od prvních řádků a o to víc si právě uvědomuji, že smrt nás doprovází na každém kroku, leží vedle nás v posteli, vlastně přihlíží všemu a jen trpělivě čeká na svoji příležitost. Tímto si roztočil v mé hlavě tolik myšlenek...a teď si jsem jistá pouze tím, že pokud budu moct někdy číst takové dopisy jako Jindra, bude to jen odrazem toho, že jsem měla blízké...blízké a opravdové přátelé.
19.02.2021 08:04:13 | Dreamy
Věřím že ty věci mezi nebem a zemí, mají i svou tajnou poštu.Občas bych ráda, kdyby působila i zpětně :(,ale dokud máme v sobě uschovány vzpomínky na ty blízké
a v paměti jejich povahu, tušíme i co by nám asi řekli.Stále jakási odezva JE, tam uvnitř...pravda, mnohému by se jistě dnes divili. Pěkný dopis milý Amonku a přeji TI krásný den. *ST ;)*
18.02.2021 23:57:14 | jenommarie
Děkuji za krásné přijetí, Marie, vidím to hodně podobně :-) Krásný den i Tobě! :-)*
22.02.2021 15:17:58 | Amonasr
Zajímavá myšlenka popsat běh doby a polemizovat nad ním, poukazovat na to co bylo a je a spojní s přátelským vyznáním. Každá doba má své paradoxy, navzdory věhlasnému pokroku se opakujeme, kéž bychom se byli schopni opakovat i v pokoře a v myšlenkách, které nevedou na podivná rozcestí. Už je tomu dávno, co jsem psal svůj poslední dopis a kdy mi nějaký přišel. Člověk ani neví jak nastal ten zlom. A přitom psané slovo toho tolik sdělí. Každý tah je příběh sám o sobě, vyjadřuje rozpoložení. Člověk vážil více slova, přemýšlel nad psaným textem a prožíval jej, takové niterné soběsdělení se e-maily nenahradí. Dodnes mám spolu s fotkami na půdě kufřík s dopisy, kam občas chodím zavzpomínat, ta hmatatelnost každého okamžiku již časem získala i svou vůni. Děkuji Ti za tu upomínku, kdy každé slovo bylo vzácné a tak nějak upřímnější. Věřím, že Tvůj dopis našel svého adresáta, stejně jako ta blízkost, kterou obsahoval. Pěkný večer, Pepo.
17.02.2021 23:45:34 | Akrij8
Děkuji, Jirko, za moc pěknou reflexi a zamyšlení. Před časem jsem dostal do opatrování celou jeho korespondenci a mezi ní byly i mé dopisy, co jsem mu kdysi psal a informoval ho o všem, co jsem považoval tenkrát pro něj za důležité nebo zajímavé, když už byl upoutaný ve svém rodném městě pod Radhoštěm na lůžko. A včera jsem se u příležitosti jeho nedožitých narozenin na některé úryvky z těch dopisů podíval a vybavila se mi spousta už dávno zasutých věcí i kamarádů a napadlo mě, že bych mu mohl zkusit napsat ještě jeden fiktivní dopis ve verších, co se tu za ta léta všechno změnilo a co by ho určitě překvapilo, kdyby se sem na chviličku mohl zase podívat... Tak mám radost, že Tě to takto oslovilo. Faktem je, že ve starých e-mailech se už asi nikdo nikdy přehrabovat nebude a o cosi zvláštního tím možná i přicházíme... Ale časy se zkrátka mění, tak tomu bylo vždy, jen teď se udá za jednu generaci víc převratného, než ještě poměrně nedávno za 150 let, takže už máme i problém to během svého života řádně všechno zpracovat a pojmout. Říká se tomu například stres - ten dříve lidé asi moc ani neznali. Prima den i Tobě! :-)
18.02.2021 15:31:40 | Amonasr
Jindra postoupil do druhého semestru...jinak mi volal
kamarád, v Polsku chytlil před vánocemi koronu, upadl do bezvědomí, uvedli ho do umělého spánku, převezli do Ostravy na mimotělní oběh, po třech týdnech ho probrali, nemůže se pohnout, leží na rehabilitačním centru, závada: příliš silná
imunita...
17.02.2021 23:30:36 | Philogyny
Ano, před touhle koronavirovou mrchou si nikdo nemůže být jist - dělá si tak nějak, co chce...
18.02.2021 15:18:10 | Amonasr
A tu písničku hráli bohužel nedávno i mojí mámě.
17.02.2021 19:03:04 | umělec2
Tak to je mi líto - ovšem píseň je to krásná, i sám Grossman ji myslím otextoval už s předtuchou své blízké smrti, o to je právě silnější...
18.02.2021 15:15:57 | Amonasr
Amone, jestli Tě Jindra četl
tak zítra na obloze
alespoň na chvíli vyjde slunce (já
myslím, že někde na světě vyjde určitě)
měl štěstí
že tu byl ještě v době
kdy člověk třeba chodil po měsíci
dnes už toho nejsme schopni...
17.02.2021 18:40:54 | piťura
..snad jsi kamaráda tam nahoře moc nevyděsil, ale určitě Ti brzo odepíše dopisem plným vděku, nebo spíš pošle dojat /byť asi z leččeho vyděšen/ bleskovou odpověď prostřednictvím nebeskýho meilu*****:-D* ST*
17.02.2021 18:28:11 | Frr
Myslím, že s jeho pozitivním přístupem k světu a k životu by ho nic z toho zas tak moc nevyděsilo. Navíc měl myslím ještě větší smysl pro nadsázku, než já ;-)) Nechám se tedy překvapit ;-)
17.02.2021 18:36:52 | Amonasr
Josefe, jestli to tam nahoře vnímá, děkuje a plače dojetím jak já tu, takové psaní už nedostáváme ani my, co písmena už jen ťukáme, nikoliv píšeme.
17.02.2021 18:08:11 | Vivien
To je fakt, že e-maily už tu schopnost předávat podstatné emoce a zprávy tak úplně asi nemají... Však já už taky nemám komu psát dopisy, ani je nedostávám, a e-maily nestačím ani mazat, natož archivovat... A časem už bychom to nikomu ani nedokázali vysvětlit, jaký v tom byl rozdíl... ;-))
17.02.2021 18:13:13 | Amonasr
...mnoha kamarádům bych taky rád napsal...co už odpočívaj v pokoji...asi něco podobnýho...
17.02.2021 18:02:53 | Marten
Napsal jsem to před chvílí téměř na první dobrou a zjistil jsem přitom, jak moc by se člověk mohl rozepsat a jak málo by toho stejně stačil napsat... Asi by bylo zajímavé přečíst si něco podobného nejen od Tebe, ale i od dalších, jak by ta mozaika postupně košatěla do kroniky doby... ;-)
17.02.2021 18:10:26 | Amonasr
...jen by jsme se opakovali...důležitýho se na světě nezměnilo moc, blbostí spousta...;-)tvůj dopis mi připomněl kolegu z práce, co nedávno umřel...ještě mám smutek a slzu v oku..byl to dobrej chlap...
17.02.2021 18:15:55 | Marten
Ono ty důležité věci a blbosti ale vnímá každý trochu jinak. Nicméně zavzpomínat si na dobré lidi, co už nejsou, je dobře...
17.02.2021 18:22:33 | Amonasr