je ne sais quoi…
výhonek vyrazil přes noc
svinutý do tuhého válečku
a když jsem vyrazil do hor
už se začal rozvíjet
polední slunce jej zbarvilo
do limetkově zelené
na jejích řasách
utkvěly kapičky odstínů
filigrán na snědé kůži
otisk na tváři
nesený jako drahokam
věčné krásy
formovala jej
svou přítomností
a příteli se dostalo letu
štědré dary
teď v trpělivém soumraku
kdy se nad okem dne
pomalu zavře to velké víčko
zatímco ptáci zpěvem uspávají den
on už stojí kolmo vzhůru
zatímco prastaří se snáší k zemi
Přečteno 266x
Tipy 24
Poslední tipující: zelená víla, Marcella, Malá mořská víla, kaše, šerý, Vivien, Květka Š., Marten, Amonasr, Iva Husárková, ...
Komentáře (7)
Komentujících (7)