Pro M.

Proč?

Protože jsi mě zneužil. Protože si mě ponížil. Protože si využil chvíle, bez ohledu na svoji rodinu, v pokoji tvojí matky, kousek od tvých dětí, bez ohledu na to, co si myslím, šel si si za svým, aby sis dokázal, že na to ještě máš. Proč? Protože se možná jen bojíš stáří. Protože se bojíš konce. Protože se bojíš toho, co bude a nebude. Protože se bojíš, že sis vybral špatně. Protože si jen obyčejnej srab, co se neumí postavit čelem svýmu životu.

Proč jsem se z toho srázu spustila? Možná proto, že jsem chtěla mít pocit, že je to moje vůle. Možná proto, že se mi líbila pozornost někoho, ke komu jsem měla respekt. Respekt, který sis nezasloužil. Respekt, který kolem sebe uměle vytváříš před lidmi, kteří znají jen tvoji vnější schránku.

Možná proto, že jsem byla ztracená. Možná proto, že jsem se bála cesty, co mě čeká. Možná proto, že jsem se snažila utéct od přítomnosti. Možná proto, že mi tě bylo líto.

Možná proto, že jsem neznala svoji cenu, nezáleželo mi na sobě samotné a věděla jsem, že sebe můžu použít k tomu, aby tobě bylo líp. Zachránit tě. Pomoct ti.

Možná proto, že jsem se cítila na chvíli milovaná a křehká. Že jsem chtěla, aby někdo viděl, jaká jsem. Kdo jsem.

Možná proto, žes to všechno věděl. A věděl, jak to použít.
Možná ses neskonale bavil. Bylo fajn zažít zase nějaký vzrušení. A protože seš srab, bylo a je ti jedno, cos tím způsobil. Jakou to mělo cenu. Jak to mohlo změnit vnímání jednoho světa. A že na tom nezáleží? Kurva záleží. Na tomhle světě je 7 miliard malých světů, a na každým záleží. A každej svět, kterej byl křehkej a tys ho oblbnul těmi svými rádoby poetickými žvásty, intelektem a falešnou autoritou, se nahnul. Pokřivil. A už nikdy se netočil tak, jak měl, byť to nemuselo být na první pohled vidět. Ale čím víc špatných otoček udělá, tím snadněji vyjde najevo, že ten svět někdo použil. A na každým tom světě záleží. Každej ten jeden svět máš na svědomí.

Proč? Protože seš srab. Srab, co se bojí silných světů. Srab, co se bojí zralých světů. Srab, co na svůj posranej svět lepí záplaty ukradený zraněným světům. Srab, co svoje zranění staví nad zranění ostatních.

Proč? Na to se ptám sama sebe. Proč? Kvůli tvým hodnotám ne. Ptám se, kdo nevnímá smysl života ve svých dětech? Kdo vědomě ublíží ženě, která roztáčí ten jeho svět už desítky let, která mu je měsícem a Sluncem, která trpí, ale přesto se snaží, aby se ten jeho svět točil, i přesto, že ten její už nemá sílu? Jen Srab. Ty.

Proč? Protože existují i světy, co nejsou srabi. Existují světy, který ty pokřivený světy opraví. Naučí je se zase točit a poznat zkaženost jiných světů. Proč? Protože se nebojí bojovat. Nebojí se čelit problémům. Nebojí se růst. Nebojí se, že je jiné světy převálcují.

Protože se nesnáším za to, že kvůli tobě jsem ublížila.

Protože teď je pozdě. Protože konec náct neznamená konec dětství. Protože jsem byla dítě. Protože jsem se nechala vést. Protože jsem se neuměla vzepřít. 

Protože jsem nevěděla, jak vypadá sobec.

Protože ty si nikdy nedospěl.

Proč? Protože existují chyby. Ale naštěstí jsou světy, co se z chyb učí. A tyhle světy jsou pak silnější a můžou jiné světy před chybami varovat.

Změnilo se hodně. Ale jedno zůstalo. Líto je mi tě pořád, jen z jiných důvodů.

Pac a pusu, V.