když začal hořet svět...

hrála si s formami a věděla dobře
že mě přitahuje
když vás totiž něco takového zakřiví a ohne
jako světlo v blízkosti objektu
který má silné gravitační pole
stejně jako já tušíte
že z něho není úniku

sledoval jsem její posunky a udivilo mne
že gesta a grimasy se dají prožívat
jako smyčcový kvartet

zavibrovala jako struna a rozezněle povídá
povězte mi příteli
dokážeme někdy nahradit lidskou mysl?

jednou určitě milá Confusie
i když nevím jestli je to dobře
protože až předčí lidský mozek nějaký super počítač
rovnice se zhroutí a zákony přestanou platit

co to znamená?

říká se tomu asymptota
nebudeme se vyvíjet po nekonečně dlouhou dobu
jednou dojdeme na konec své evoluční cesty
a během konečného času
tak ochutnáme nekonečno

jak chutnáte vy?

okusila jste někdy Pitahayu?
no nic zpátky ke člověku
přijde den kdy ovládneme vítr
gravitaci přílivy a odlivy
a kdo ví možná i lásku

a co pak?

pak objevíme oheň

co je na tom tak zvláštního?

vlastně nic
ony ty nekonečné překotné změny
nejsou tak unikátní jak se zdá
dalo by se to přirovnat ke hvězdě
během své existence spaluje vodík
spojuje atomy do hélia a vyzařuje světlo
když dojde vodík začne spalovat hélium
tak to pokračuje až na železo
tím se ukončí vývoj
a začíná energii vyžadovat
začne se hroutit
gravitační pole sílí
až vybuchne
zbortí se samotná hmota
přichází singularita
zákony fyziky neplatí
a rovnice přestávají dávat smysl

proč mi to říkáte?

je to určitá paralela našeho života
hmota hvězdy drží pospolu silou gravitace
a stejně tak člověk hledá uspokojivější vnitřní stav
nejsou to však materiální touhy pohodlí bezpečí
ani jiné světské uspokojení
hledáme klid a lásku
gravitace a láska se totiž příliš neliší
gravitace je přitažlivost hmoty pro sebe samu
je to síla která táhne fyzický vesmír do původní jednoty
a láska je přitažlivost života pro sebe samého

a co horizont událostí?

to je hranice
přes kterou se nedostane žádná informace
takže nevíte co se odehrává na druhé straně
nedokážeme určit co bude dál
to neočekávané může být hned za rohem
pokud se budete dívat s očekáváním
že dojdete k nějakému naplnění
nejistota vás bude znepokojovat
s čímž se většina špatně vyrovnává
a změny vám budou hrát na nervy

jste takový kostrbatý
i když hazardér jste dobrý

díváte se na to jako na hrozbu místo příležitosti
co se stane když tu zkušenost budou mít všichni
evoluce dospěje ke svému konci
stejně jako se rozloží hmota ve hvězdě
a zmizí v černé díře
zrovna tak i vědomý druh
pokud je dostatečně inteligentní
může rozzářit díru bílou

to se vás moc netýká pane

možná ano možná ne
dá se dojít na konec
tedy na konec ve smyslu účelu a cíle?
existuje nějaký evoluční vrchol
k němuž směřujeme od začátku?
může existovat skrytý symbol stvoření?
může spočívat účel v počátečním sestavení?

Vezměte si třeba takové hodiny
fungují podle přírodních zákonů
a jsou vytvořeny k tomu
aby jejich pohyb dával smysl
je takový i jemně vyladěný Vesmír?
tedy přesně takový jaký by měl být
nebo je jen šťastnou náhodou?

náhoda jste vy

možná
ale stejně jako vesmír existuji proto
abych byl poznán