Živote můj...

Živote můj...

Nemůžu na tobě lpět
vždyť nejsi můj
to já jsem tvá


však do chvíle než poodstoupíš
něco ve mě se zachvěje
pak snad mi dovolíš, abych se vznesla


odlétla k dobrodružstvím
co nevím
kde a jak se stanou


přesto ti děkuji za vědomí
že vsazeni jsme navždy
jeden do druhého...
Autor Malá mořská víla, 27.10.2022
Přečteno 204x
Tipy 23
Poslední tipující: enigman, Pamína, mkinka, šerý, lawenderr, Marten, Iva Husárková, jenommarie, zdenka, Lexi, ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

lpění vlastně odlepuje...stejně jako visící závislost...

01.02.2023 20:21:14 | enigman

líbí

Jak zbožné vyznání, ale s laicky prostou úvahou. Jakoby by sis ze země trhala kořeny a měla domov nad hlavou.*

Ano, tvoje zvučná struna*

30.10.2022 03:02:31 | šerý

líbí

Děkuji Ti moc šerý..:) prostota a upřímnost...nebyly to kdysi dávno cnosti?:)

05.11.2022 22:33:12 | Malá mořská víla

líbí

Já nejsem ničí :) - ale vím, jaks myslela ... :) no nikam se nechystej ještě, pořád tu je živo :D

29.10.2022 14:54:16 | lawenderr

líbí

Hezký **:))

28.10.2022 00:57:50 | jenommarie

líbí

Bomba, život nepatří nám, ale my životu:)

27.10.2022 20:18:56 | paradoxy

líbí

...páni, zrovna včera jsem... vlastně o tom ještě nedokážu mluvit, ale tahle tvá, je tomu tak blízko*

27.10.2022 19:53:57 | Sonador

líbí

:)

05.11.2022 22:33:47 | Malá mořská víla

líbí

NĚCO NA TOM BUDE O TOM VSAZENÍ .)

27.10.2022 19:43:28 | xoxoxo

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel