....radostný hlas

vstal jsem svižně ze země coby čínský gymnasta
pružný jako dubová fošna
a polední slunce mě pošimralo po tvářích tak něžně
jako bych byl paprikovým luskem
inu každý má na zdraví a dlouhověkost odlišné recepty
někdo věří v magickou proceduru běhu bez cíle
někdo jezdí na přístrojích na místě
Evropan holduje svým starým božstvům a modlitbám
pro Inda je to omývání v posvátném proudu Gangy
a stejně jako všichni ostatní bláhově věří
že když přinesou úlitbu svému tělu
mohou si dál dělat co se jim zlíbí

mě to často táhne do přírody
toulat se po horách s jiskrou v oku
kdy potom skrz čočku věci ožívají
i když krajina potemní
jako by na ni někdo nanášel první základní nátěr pro noc
v kůře nebo kameni se objevují obličeje
a struktura vody najednou dává smysl

ostatně o kreativitu nebyla nouze
jakási dáma plující na dvou lodičkách se nesla jako košatá borovice
bohužel ale byly vidět nastavené švy pro narůstající letokruhy
jeden zvídavý chemik /ano i v přírodě se dá provozovat věda/
vypadal jako obří kondom
ale on se dušoval že je zkumavka
další poutník měl vertikální pruhy
takže vypadal jako žebravý mnich opálený přes žaluzie
a jedna slečna představovala tříčtvrtkovou vnější překližku
i s omítkou typu a.c. s razítkem jakosti
ovšem prvenství pro mě získal jakýsi dřevorubník
co byl převlečený za hoblík typ Stanley brus číslo 25

to jsem si ale jen myslel
protože když jsem se otočil kolem dokola
stála proti mně culící se dívka

,,kde se tu berete?,, prohodil jsem
/nebojte jen pár slov, žádný granát ani sekeru/

,,líbí se mi když mě nečekáte,, usmála se

přistoupila ke mně a položila mi ruku na hrudník se slovy /ještě že tak/
,,je tam uvnitř něco?,,

,,myslíte srdce?,,

,,hmm ano srdce je osamělý lovec,
ale vy tam máte spíš zkyslé mléko a čtvrtku okoralého chleba,
jo a vedle se ještě válí petrželová nať
na které je nalepený prach z cesty když byla odtržena,,

,,že vy jste zeleninová špiónka a řešíte mezinárodní krize
nenápadným podáváním malých dávek červené řepy,
případně v určitých případech využitím útočného salátu,,

ačkoli jsem vůbec nevěděl co zamýšlí
přesto jsem se rozhodl důvěřovat její tvořivosti
protože sám jsem se ve srovnání s ní cítil jako tabulka v excelu

kromě úžasně dlouhých nohou
které na svém konci slibovaly něco jemného a neodolatelného
mě nadchly i její oči v barvě půlnoční modři s několika stříkanci oranžové
vyzařovalo z nich okouzlující bláznovství
pleť měla hebkou jako pohlazení zimního slunce
a její pohled byl mistrovským dílem
jednak v něm bylo pochopení
ale zejména dával najevo
že veškeré spory jsou absolutně nesmyslné

vzápětí vzduch zavoněl nějak kořenitěji
a barvy byly intenzivnější
chvíli byla věštkyní chvíli mystičkou
až se zdálo že se odehrává tisíckrát najednou
dlouze se mi zahleděla do očí…neobvykle dlouze
já ucítil jak můžeme dokázat nahlédnout do vnitřního světa toho druhého
a na krátkou chvíli jsem viděl všechno, co se skrývalo za jejími slovy a gesty
zatímco ona na oplátku vytušila co uchovávám hluboko v sobě

dál jsme však nešli
zůstali jsme stát na prahu toho druhého
a na nic jsme se navzájem nevyptávali

,,něco vám ukážu,,
a zavedl jsem ji na jedno místo u zamrzlé řeky,,

okamžitě zaječela když objevila uvězněnou lišku
skrze led byl vidět její ztuhlý čumák
část jí ale vyčnívala
rozježená srst posetá třpytivými krystalky
jako by zmrzla uprostřed pohybu

,,proč mi to ukazujete?,,

zamířil jsem na její oči
,,zdá se být taková klidná a věčná,,

,,podle mě je to hrozné,,

,,vsadím se s vámi že si na tu lišku i po mnoha letech vzpomenete,,

,,nebuďte hloupý,,

,,víte co si někdy myslím?
že všechno kolem mě je osivo,
je to do mě zaseté ale já nevidím co to ze mě dělá
a poznám to až přijde sklizeň,
to už ale může být pozdě,,

tvář se jí uvolnila ústa měla maličko pootevřená
najednou se zdála být nenapadnutelná a chráněná
,,na nic není pozdě příteli
vesmír je velký
je to rozlehlá dálava
jako zasněžená krajina
nad kterou duše letí
a tam kde se dotkne běloby
se nicota naplní vzpomínkami
obrazy a pocity jež v sobě nese
a získá tvář,
to co pak vznikne je někdy tak krásné a zvláštní
že se do toho ponoří a chvíli tam prodlí,,
než bude putovat dál na své cestě nicotou,,

a my jsme její…