vidiny...
vidiny...
Anotace: ...
přivábené důsledky
ostrého odpoledního slunce
a jiskrné přitažlivé síly kroužily
jako oběžné dráhy životů
zaklonil jsem se v židli
a jako bůh čehosi
převaloval v ruce maličký hurikán
oknem vystřelilo rozptýlené světlo
přelilo se přes mě
pode mnou
skrz mě
a s pokorným neukojitelným chtíčem
se otřelo o desku stolu
rytmus proudí a plápolá
právě tady na tomto místě
a kouř stoupá
jako samomluva
ty niterní výkřiky
jejichž uvolněný šepot
kotví během bouří
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Dnes jsem si se sebou promluvila...byl to hluboký rozhovor a víš co mi odpovědělo nitro? "V tom co děláš (zimní voda) nejde selhat."
Když se bytost plná odvahy dobrovolně noří do druhé bytosti plně síly a mohutnosti jsou v harmonii...nemohou selhat... ani jedna :)
25.01.2024 22:21:10 | Malá mořská víla
převalovat v ruce "hurikánek" - i když je maličkej, jseš odvážnej
takový převalený světlo, přineslo aspoň rozbřesk??? kromě chtíče v sobě??? Si říkám, jestli může bejt v chtíči pokora...ale v tom tvym tady je, tak je to asi dost ojedinělej a tím možná i vzácnej "chtíč".
Ráda jsem se ponořila do tvejch asociací. Hezkej den, příteli:-)*
22.01.2024 15:51:57 | cappuccinogirl
Brouku když se přes naše buňky válí záplavy fotonů světla a tím je vyživují musí v jich být neskutečný chtíč po životě ;)... kéž jsou všechny bytosti šťastny :*
25.01.2024 22:30:54 | Malá mořská víla
chce to vytetovat kotvu na biceps
22.01.2024 15:23:15 | jort1
Nesnáší špenát chichichi, tedy alespoň co jsem tak postřehla ;)
25.01.2024 22:32:07 | Malá mořská víla
básnička uvařená zřejmě z ničeho o ničem, ale dovedně a v bizarních neomezených představách je jakýsi barevný řád a nálada (téměř fyzikálního) plynutí času. Název je je výborný.
22.01.2024 07:11:28 | Ezop