zaoblená...

cachtal jsem se v Dunaji
u lázní na gull babě
v Budě a Pešti
vzduch se občas znenadání zvlnil
skrz jemný vodní prach
duhovělo slunce
svět prasknul
matka sykla
já si zakroutil
brnícím kotníkem
zvednul nohy k obloze
začal se cpát melounem
a vychutnával si pocit napojení
s okolním vesmírem
když na mě padl stín
a do uší mi zaznělo
,,co abyste mi kousek nabíd,,

vypadala zvláštně
ale to už tak bývá
když se díváte na dívku
vzhůru nohama
jen si vezměte milá Pešter

vůbec se neupejpala
a s úsměvem povídá
no vy se taky jevíte
spíš jako ještěr

stalo se vám někdy příteli
že jste se zastavil
a omítl jít dál
i když by to znamenalo
že nenajdete svůj cíl?

inu stalo
introspekce je povolena
tu myšlenku jsem však už dávno opustil
nemá smysl snažit se
určit tvar krabice zevnitř
mnohem lepší je soustředit se
na kulatost