Nepoetická poezie

Neboj

Zdůrazňuji smrt lidem starším i mladším,
aby z ní neměli strach.
Zdůrazňuji smrt každému, kdo z ní má vítr.
Zdůrazňuji smrt krysám psům i ovcím.
Chci je ušetřit strachu,
proto všem zdůrazňuji smrt.
Zdůraznit smrt sám sobě nedovedu.

Naučil bych stromy chodit

Naučil bych stromy chodit, vařit si, starat se o sebe, milovat se. Jenže takový strom, by to neměl lehký. Než by zasadil synka, nebo dcerku, tak by měl spoustu běhání po úřadech, policii, plynárnách a kanalizacích, kvůli povolení, kam vlastně zasadit svého potomka. A tak to vypadá, že radši nenaučím stromy chodit, jinak by nepřežily ani další desetiletí.

Nápad

Mám nápad - zamiluji se a budu šťastný
jako králík, který dostane mrkev
a budu si denně čistit zuby
a budu se učit
a budu pracovat
a budu
Že to není špatný nápad?

Mému příteli

Napadla mě velká slova
chtěl jsem z malíře pokojů udělat Picassa
z panímámy paní kněžnu
z mravence vládce světa
a on si odejde

Napadla mě hra na motýly
zasnít se a proplout
mezi fialkou a pampeliškou
a on si odejde

Chtěl jsem si dát štěstí
jeho přítomností
a on si odejde

Lež

Berou mi lež. Lež, kterou jsem si sám vymyslel. Nad kterou jsem proseděl noci. Berou mi moji lež. Proč mi ji berou, vždyť mám na ni právo! Je moje! Je mým osobním majetkem. Je to alone, a přitom se snaží zákony dodržovat. Tak ať nechají moji lež na pokoji. Realisté!

Láska vítězí

Z nelítostného boje, vyšel jsem, jako poražený
Pro krásu spanilé dívky jsem vstoupil zabojovat si do sebe
Na protest lásce
Na protest sobě samému
Mé první já si nedá poroučet rozumem a řídí se city
A ty vítězí
Jsem poražený a přece vítěz