Anotace: ...jako nit se vrací do modré oblohy, svazuje slova k sobě, osvobozuje myšlenky, z insomnie způsobené pitím a prázdnotou.
Ze stromů doléhají ptačí hlasy,
pijeme cidery na baru dráhy, kde se všichni znají,
jen já nikoho nepoznávám, kromĕ vás, tváří, odlesku samoty,
utíkáš na koleje, tramvaj odjíždí pod vinohrady,
už si nemohu dál lhát, co ti mohu dát než slova?
objetí, dojetí, vzrušení, příbĕh, smích, vášeň, lidskost,
pocity ztracení, nalezení, porozumĕní, přátelství ve tmĕ,
laviny snů na obloze, tok fontány a čaj z bylinek a ovoce,
nad výškáčem se objevuje zář nového dne,
nebo svĕtelné prstence od lamp francouzské ulice,
chladná hladina displeje a šumĕní ledničky,
nadechni se ještě jednou, spánek tě pustí k branám,
kocour se dožaduje pozornosti ve tmĕ,
má láska