Jasno

 

koule zasyčela...

 

pootočila se 

a do prostoru ke mně

proniklo pološero...

 

bázlivě ohmatávalo stěny

šouralo se po podlaze

zavadilo o strop

když se dotklo mých nohou

vylekaně ucuklo

 

snad nečekalo, že v téhle díře

někoho najde

a už vůbec ne mě 

se svíčkou

která jasně a lehce svítila...

 

pološero se na ní dívalo

a čekalo

 

když koule podruhé zasyčela

už jsem tušil

že se znova pootočí

vplulo polojasno

pomalu se plnilo sama sebou

jemně tlačilo stíny do koutů

 

bylo mi najednou nějak víc teplo

zkoumavě jsem pozoroval svou svíčku

jen tak poblikávala

se vzrůstajícím klidem jsem se těšil

až se koule pootočí potřetí 

a naposledy

 

stalo se...

 

vstoupilo jasno

a vypilo všechny stíny

 

** vývoj - snad k lepšímu **