si na gogám...

oklepal jsem se
ze zasnění
od houstnoucí mlhy
vagabundů
a rozbořených vizí
kde kdysi proudil
pramen stříbrných tváří

hypnagogicky vzato
na okraji spánku
vidím hostinec s mlýnem
kde se váží srdce
myšlenky
zenem

po levici
v teplém zřídle
kamenných zdí
Sarría vycpává
říši umělých ňader
na něž tupě zírá Eisenhower

chcete mě ukonejšit?

ani ne
řekla královna medu
v cibulových slupkách
z purpurových peřin
a vyryla do mě profil tanečníka
co jančí
v prachu dekád
do divoka