Feťák strach

 

Tlukot srdce obalený strachem tě budí ze sna. 

Na kulisácké šatnĕ rozbitý lahváč staráče, 

proražená plechová skříňka, střepy na podlaze, 

tlukot srdce obalený strachem tě budí ze sna,

 

Alkoholismis v masce malomocenství a demence, 

obchází v ulicích a zákoutích, svět se sùžil na hrdlo lahve, 

temnota dopadá na chorou mysl, nákaza se šíří jako popel

po bitvě, 

 

agrese v barvĕ potlačených traumat, výhružek a staré 

známé mačistické dominance, impulzy jak od pasu. spouštěč

existenciální úzkost, násilí, nespravedlnost a křivda, 

tlukot feťáka strachu tě budí ze sna, dechové cvičení nepomáhá.

○

První advent, před Mahenkou rozsvĕcují stromeček, podává se svařák, démon alkohol jako kunda v masce človĕka nastupuje na rozjezd, rozlézá se mezi dav neznámých lidí. Doléhá to na mě jako když te svírá pocit úzkosti, existenciální pocit úzkosti v dlouhém týdnu před výplatou, v týdnu pozdního kapitalismu v hlavním městě evropských vánoc. 

 

Snažím se myslet na nějakou pozitivní vzpomínku, na tu dívku s andĕlskou tváří na vitamin marketu, v káznici, na slunce zahalující oči do moře paprsků v ulici, na obraz hor a nekonečného azurového nebe. 

 

Klid, hemžení z krabice, kde kočky se převalují na bocích. Klíží se víčka jako rozostřené skla, světlo digitálního zdroje řádků editoru. Jak algorytmy stříbrné kočky jsou naše prozódické verše. Předou pode mnou, když se zasním a maluju tím svým existenčnĕ surrealistickým portrétem na bílé plátno bez konce. 

●