Anotace: Malý flashback z ravu
Po měsíci návrat do klubové scény ve stylu,
vidím mladé zetkařky jak vajbujou na ochozu,
mezi vibrujícími molekulami vzduchu a soustavou světel,
vlny hutného, zhuštĕného zvuku a rezonujících tunelů rolád
putují z Péáčka prostorem nad stagí,
optikou oka vidím jak se deepový hybridní zvuk manifestuje v prostoru,
jak v mém mozku mixuje serotoninovou euforii,
nastupující nexus flip, kombinace dvou látek,
které syntetizoval praotec Shulgin.
(drug test kit však na místě není)
mezi rezonujícím časem a paralelním autonomním:
se otevírá portál: ,,to je ten trik Vjingu, že tam vidíš i to co tam není.'' pomyslím si,
stáváš se toho součástí,
Klub je napakovaný až po strop,
okolo se mihne gang v rapových hadrech,
holka se stříbrnými jehlami vystupujícími z krku,
Čím dál mladší krev, dna hudební struktury,
Dacan naprovo kde vajbím vypadá trochu jak Dub Fx
mává s vĕjířem a poppers předává dál pozitivní vajb.
Nasaju ten liquid smell do pravé nosní dirky,
na chvíli mĕ to omráčí a vyletím někam ke stropu,
jak se niterný svět intenzifikuje.
,,ať neodletíš,'' prohodím jeho směrem,
,,to už nejde,'' dávno je high as fucking dragon,
elevace a prakťáky se plní fanoušky a enthuziasty soul liquidu a deepu,
pola & bryson jedou striktní urban jamajský jungle,
shurikan monrroe zasé emociální samurajský soul-deepový sound,
emancipovaný a doprovázený hlasem Mc Duskeeho,
ten je v extázi lásky, předává ji dál a ta jde zase k němu,
ve vzduchu jak drippují emoce a houstnou v prostoru,
koukám na Qzb, jak v tenzi střídá monrooa za playery,
chvíli ostentativnĕ mixuje a pak udrží ten imaculate/neposkvrnĕný vajb,
hybridní fúzní subžánrová textura,
jak se vlní v mysli
a klub vajbuje do toho futuristického zvuku,
,,ten to snad nechává masterovat
rovnou to posílá stvořiteli,'' pobleskne v mysli
jakýsi meta-vtip a nevím jestli je to špetkovou
kombinací substancí nebo
je to fakt tak dobrý hutný a radikální,
je v tom síla očekávání a víra v kontext toho lajnapu,
spousta tvrdé dřiny na produkci v pozadí,
crew lidí v klubu a za barem co jedou nonstop
tech-futuristická artová fùze: ,,to je ta budoucnost
o které jsem mluvil, povídám Ombremu v závĕru setu QZB,''
ten je sober celou noc,
řídí totiž zpět do slováckého hoodu,
rozjařený i s chábrem od silničářů,
Se dvojkou vína sedím po frenetickém zavlažování beatů,
špičkou barefoot bot je nĕžnĕ zatloukám
do dřevěných prakťáků,
teplý vzduch, je hot as fuck, pluje sálem,
na kraji jak unavený boomer a pozoruji valící se extázi.
Miluji to, ten Švýcarský deep-tech flex,
jak švýcarské hodinky ekvalizace a pushování sound designu,
Mimo synchronistní čas, mimo to že jsi rukojmí misérie života,
Ten portál se skutečně otevřel,
ve flow stavu, v hudebním časoprostoru,
Triumfální vajb. Ouver da top!
Cesta z Olomouce nám trva několik hodin se zajížďkama na Trnavu,
shánĕním perníčku po Zlíně pro kluky a projíždky rally s dealerem,
konečně vystupuji do tmy rodného mĕsta u grandu svítí bílé sochy,
v bytě obudím babičku, která zaskočená mi dĕlá čas a sejvne mĕ,
pošlu tam sladké pečivo,
není mi to příjemné jak doznívá rush
a tak letím na spoj na Brno,
nad vlakovým nádražim
rodného města se otevírají červánky,
na chvíli se mi mozek podaří vypnout,
za skraboškou zavřu oči a shiftnu do snu;
s replikou na flashback: VAjBS!