Hrudka másla

Na návrší Tanvaldu-Žďáru se nachází romantický skalní útvar zvaný „Butterweckl“ (Hrudka másla), název dostal podle zvláštního tvaru. V dřívějších dobách byl na horní části skály umístěn dřevěný kříž. K onomu skalnímu útvaru se váže i následující pověst:
V dávných dobách sídlilo v tísnivých lesích našeho kraje jen několik uhlířů a dřevorubců. Prales pokrýval Špičák od vrcholu až dolů k řece Kamenici a řece Desné. Výjimkou bylo jen několik malých zelených luk v tmavozeleném kobercově rozprostřeném lese, kde povětšinou sídlili a měli milíře uhlíři. Nad lesem vyčníval skalní masiv „Butterweckl“, který v té době byl o mnoho větší a romantičtější než dnes, a v prostorné jeskyni poskytoval příležitostné přístřeší. V jeskyni měl delší dobu pobývat vůdce loupežníků s několika svými druhy. Loupežníci ohrožovali obyvatele lesů, kteří v důsledku těžkých válek beztak žili ve strachu. Loupežníci přicházeli do jejich příbytků a obírali je o poslední potraviny. Když ale obyvatelé lesa již sami neměli co jíst a tudíž jim nebylo co sebrat, začali loupežníci postupně tento bídný kraj opouštět. Nakonec z celé loupežnické bandy zbyl jenom její vůdce s jedním věrným druhem. Tito dva chtěli ve zdejším kraji zůstat a často celé dny chodili po okolí, aby sehnali alespoň něco málo pro sebe k jídlu. Tak se jednoho dne stalo, že se vůdce loupežníků vrátil unavený a hladový do jeskyně, doufaje, že jeho druh sehnal alespoň něco k jídlu. K svému úleku zjistil, že jeho druh zmizel a zanechal na kamenném stole pouze malý balíček. Když balíček rozbalil viděl, že je v něm jen hrudka másla nepokrývající ani celou dlaň jeho ruky. Zuřící vůdce loupežníků vší silou hodil tuto hrudku másla proti kamenné zdi jeskyně. V tom okamžiku zaburácelo, jako by se měl zbortit celý Špičák. Z černé klenby vyrazil ohnivý zážeh, který skálu roztříštil a rozzuřeného vůdce loupežníků usmrtil