Pohádka o smutném, tedy později šťastném vykřičníku

Byl, žil, tedy spíš byl, než žil, jeden malý vykřičník. To víš, vykřičníci to nemají lehký. Musejí se totiž rozhodnout v jakém významu budou. Tenhle náš malý vykřičníček se rozhodl pro matematické odvětví. Tudíž si začal říkat - FAKTORIÁL. Jak už to tak bývá, každý faktoriál začíná náhodným číslem, který mu jeho uživatel přidělí. No jo, jenže náš malý Faktoriál dostal x. "Ahoj, já jsem faktoriál" "nazdar .. já jsem x" takhle se seznámili. X byl dobrý kamarád, ale velmi nevyzpytatelný. Dokud se nevypočítala rovnice, X nevěděl, jaké numerické číslo bude. Jednou však jedna chytrá slečna vypočítala obtížnou rovnici, kde se x = 49. Z toho měl faktoriál velkou radost, protože faktoriál čtyřiceti devíti je velmi velký, a tak spolu faktoriál a x (tedy 49) žily, dokud je nějaký student 3. ročníku nerozpočítal .. KONEC!