Život jako z pohádky...

Na draka princ svůj meč tasí,
neví, jak se oheň hasí.
Princezna ho sleduje,
jak tím mečem šermuje.

Drakům z tlamy plamen šlehá,
strach a hrůza semtam běhá
princezničce po zádech,
drak se chystá na nádech.

V tom hodila po něm kost,
zakřičela: “Tak už dost!”

“Dej nám pokoj, hrozný draku,
vystřelím Ti oko z praku.
Tvou ženou se nechci stát,
a když už máš velký hlad...
Svačinku si můžeš dát.”

“Já tu chci být pro prince,
jeho ženou být,
Ty si jdi do hostince
žízeň uhasit!”

Pivo, chleba, koleno,
křen a hořčici...
Od teď s drakem
zavedeme novou tradici!

;)