Být jako na trní, stát mezi ostny ...?!

Růženka se zakoukala,

otevřela oči...

Ránu z trní pofoukala,

pro obvaz ještě skočí.

Princ je šťastný, usmívá se,

že princezna vzbudila se.

Kdyby nebyl tady hned,

spala by si svých sto let.

Toho by se nedožil,

svatbu svou si neužil.

Ostatní si ještě spí,

o svatbě se nedozví.

Možná, až se probudí...

Políbit teď všechny musí,

princezně se trošku hnusí

obejít své království;

ucítí až do kostí,

jak to mnoho práce dá.

Ale když chce prince mít,

tuhle kletbu musí smýt.

Jinak si ji nevezme,

jak pravily sudičky.

To svět ještě neviděl...

a zazvonily budíčky!

Zase jeden HappyEnd,

království se probralo.

Možná, že jen nový trend!

Svatbu tedy všichni stihli,

jak už jste si asi všimli...

Tak už jděte taky spát.

Zítra ráno, ne za sto let

i vy budete muset vstát!

Vyspěte se dorůžova, princátka,

ať jste opět jako nová...

Nevěříte?!

Koukněte do zrcátka!!!

;)