Rybka, která neuměla plavat

V jednom odlehlém moři, na konci světa, žilo mnoho kouzelných rybek. Žili pokojně, protože tam nikdo nechodil. Jedna rodina kouzelných rybek byla ale jinačí než všichni ostatní. Všichni členové této rodiny nosili brýle. No a řekněte, je normální, aby rybičky nosily brýle?
Tato kouzelná rodina rybek se zkládala z rybí babičky a dědečka, tatínka a maminky. Rybí tatínek s maminkou byli velmi nešťastní, protože neměli malá rybátka. Ale jednoho dne se maminka usnesla, že bude mít malé rybátko, ať to stojí, co chce. A taky že ano.
Když se rybátko narodilo, vypadalo úplně jinak, než ostatní rybátka. Mělo ploché tělo, barvy oranžové, oči velké a to nejhorší nakonec- mělo velké špičaté zuby... Nebyly to malé zoubky, ale velká zubiska, přímo ohromná. I když vyrůstalo, chovalo se a vypadalo pořád jinak. také neumělo plavat. Dělalo přemety nad vodou, kutálelo se, ale nikdy normálně neplavalo. Toto malé rybátko mělo kvůli svým zubiskám rovnátka.
Jednou, když se tak rybátko kutálelo vodou, napadlo ho, že když teda neumí plavat, tak z něj bude suchozemské rybátko. Tento nápad jeho malý mozeček rychle vymazal z paměti. Když jednou rybátko pozorovalo ptáky na obloze, řeklo si: ,,Já bych také chtěl takhle létat, jako ta okřídlená rybátka, jenže nemám ty dlouhé tyčky na ploutvích!"
Rybátko se několikrát ptalo rodičů, jestli by nemohl takhle létat, ale rodiče mu vždy odpověděli:,,Ty blázínku, copak sis to vymyslel? Ty, rybátko, a abys létal? ha ha ha, hi hi hi...to určitě nemůeš!" Malé rybátko se ale nedalo a hledalo všude ty dlouhé, chlupaté tyčky, s kterýma by se vznesl vysoko nad vodu. Nenašel je, protože se nemohl potápět moc do hloubky, jelikož neuměl plavat.
Jendou zase dělal přemety nad hladinou, když najednou k němu přiletěl vrabec a povídá:,,Já tě znám, ty malé rybátko. Ty jsi z té rodiny, která je jiná než ostatní! Také jsem se doslech, že chceš létat. Tak to, pane jo, ti můžu zařídit a dokonce i celé tvé rodině, protože vy, a teď mě dobře poslouchej, vy pocházíte z rodiny létavců a přesně létavých rybek! A já můžu zavolat pelikána a ten vás může všechny odvézt na místo, na kterém vám připomenou, jak se létá." Rybáček tedy souhlasil. doma ještě přemlouval rodiče, kteří také nakonec svolili.
Druhý den přiletěl pelikán a řekl:,,Nastupovat." Všichni si nastoupili a čekali, až je pelikán doveze an místo zvané okřídlování rybek.
Když tam přijeli, uviděli všude, ale úplně všude, krásná oranžová, růžová, mordá a zelená křídla, která se na ně jenom usmívala.
Potom k nim přiletěla velká zelená okřídlená rybka (nejspíš kapr) a praví:,,Tak to jsou oni? Tak těm já křídla přidělám klidně okamžitě!" a tak se do toho ten kapr pustil. Měl to hned hotové a tak je ještě naučil létat. Rybáčkovi to ohromně šlo a také ho to bavilo. Pořád se usmíval, až mu z toho vypadla rovnátka. Celá jeho rodina se naučila létat, a tak teď létají, kde se jim zlíbí. Rybičky ve vodě je pozorují a závidí jim. A co vy děti, nevidíte na obloze malé oranžové rybátko?