Porcelánová váza

Na jednom statku žila krásná panna. Jmenovala
se Madlenka a měla nevlastní rodiče. Měli ji moc rádi, ale ona byla stále smutná. Líbil se jí totiž princ Vítek
z jejich královstvím ale neměl o ní potuchy. Madlenka se kvůli němu už natrápila... Mnoho dní a mnoho nocí proplakala, ale její rodiče nic netušili. Před nimi byla veselá. Musela se přemáhat, protože jim nechtěla dělat starosti.
Jednou se na zámku konal velký ples. Madlenka
se chtěla jít také podívat, ale nikdo ji nepozval
a vlastně ani neměla žádné hezlé šaty. Její rodiče byli chudí, a tak žili skromě. Na jídlo mívali krupicovou kaši, kterou zapíjeli obyčejnou vodou.
To na zámku se stoly prohýbaly různými kačenami, bažanty, speciálně upravenými rybami, ale také červeným a bílým vínem. Jedlo se jen ze stříbrných talířků
a pilose z bronzových pohárů. Okna byla ozdobena krajkovými závěsy a na stěnách visely obrazy slavných panovníků.
Mdlenčino věno bylo velmi chudé. Zbyla jí jen nádherná porcelánová váza po mamince. Byly na ní namalovány překrásné obrázky růží a fialek. Ta váza byla kouzelna. Když do ní někdo dal květiny, vyskočil
z ní malý mužíček, který uměl splnit každé přáni, ale
o tom Madlenka nevěděla. Každý den ji leštila
a prohlížela, jestli ji někdo nerozbil nebo jinak nepoškodil. Ale květiny nikdy nedostala, a proto
o ničem nevěděla.
Jednou našla přede dvřmiu kytici růží. Velmi
se podivila, ale nakonec ji dala do té vázy. Zní vyskočil mužíček a promluvil: ,,Co si žádáš má paní?"
Madlenka samým leknutím uskočila an stranu. Měla přání,ale nevyslovila ho. Vymyslela si tedy, že chce nové šaty a čekala , co se bude dít. Zachvilinku před ní ležely krásné zlatou nití vyšívané šaty. Madlenka nemohla uvěřit, jaké štěstí ji potkalo. Přála si ještě novou zástěru pro maminku a fajfku pro tatínka. Potom pěkně mužíčkovi poděkovala a pn zase zmizel ve váze.
Dlouho dobu žili všichni šťastně. Už nebyli chudí. Všechno by bylo v pořádku, jen kdyby Madlenka stále nemysle,a na prince. Jednou tedy poprosila mužíčka, aby se do ní zamiloval. Na takové přání byl však mužíček krátký. Lásku přičarovat neuměl. Zařídil jen to, aby princ přijel k Madlence na statek.
A tak na druhý den, měli návšětu. U stolu seděl princ i s dvorními sluhy a rádci. Dozvěděl se, že prý v jeho království žije nějaká dívka jménem Madlenka, a že je velice krásná. A protože se má ženit, chtěl by ji poznat.
Jakmile si princ prohlédl statek, pozvali ho na bohatou večeři a potom přizvali i Madlenku. Když ji princ spatřil velice se mu zalíbila. Za pár dní
se chystala veliká svatba. Žili spolku šťastně a měli veselé děti. Do smrti děkovali mužíčkovi, že je přivedl k takovému štěstí.