Peklo

V jedné zemi, které vládl mocný král, žilo mnoho lidí. Zjistilo se, že všichni ti lidé jsou věřící. To byl velký problém, protože všechny duše putovaly do nebe.
Ale co peklo? Samozřejmě se jim to nelíbilo a hrozilo jim vymření. Lucifer se vydal na cestu ke králi. Když přišel k bráně, stráže se ho lekly, protože o pekle a čertech neměly žádné vědomosti. Lucifer strážím řekl: "Chtěl bych mluvit s králem. Buďte tak hodní a ohlaste mě u něj." "Král ale nepřijímá žádné návštěvy," řekl jeden ze stráží. Lucifer se rozzlobil a odešel.
Jak tak šel zpátky do pekla, napadlo ho, že by mohl nějaké čerty proměnit v lidi. Poslal by je do království a to by bylo, aby nějací lidé nezhřešili. Byl na svůj nápad velmi hrdý.
Hned jak přišel do pekla, nechal si svolat všechny čerty. Chvíli to trvalo, ale jakmile viděl všechny, řekl jim: "U krále jsem nepochodil, ale napadlo mě jiné řešení. Někteří z vás se převléknou za lidi a vydají se do království. Musíme zkusit vše. Přece nedopustíme, aby peklo úplně zmizelo." Čerti začali jásat a hned se hlásili k tomu, aby byli přeměněni za lidi.
Lucifer rozhodl, že zatím pošle do království jen pět čertů. Kdyby se jim nedařilo, vyslal by další.
Vybral na splnění úkolu jen ty nejúspěšnější čerty, protože si nemohli dovolit poslat na tak těžký úkol ty méně zkušené.
Čerti se oblékli za chasníky a jedna čertice za chůvu. Lucifer jim podrobně vysvětlil, co mají dělat a zavedl je do království, kde už museli jít každý za svým cílem.
Čertice hledala někoho, kdo potřebuje hlídat děti. Nemusela chodit daleko, děti byly v každém domě. Zaklepala u jednoho z domů a čekala. Přišla jí otevřít paní a zeptala se: "Co si přeješ? Žebrákům nic nedávám." "Já nežebrám," řekla čertice. "Přišla jsem z daleko a hledám někoho, kdo potřebuje hlídat děti." Paní chvíli nic neříkala, ale nakonec ji pozvala dovnitř, kde jí řekla: "Děti máme tři. Hlídání bych potřebovala, ale nemáme dost peněz na placení. Stačí, že musíme platit králi. Dostávala bys jen jídlo a nějaké oblečení." Čertici se nezdálo, že by neměli peníze, protože dům byl vybaven velmi přepychově, ale neřekla na to nic. S nabídkou ale souhlasila, protože v této chalupě se jí bude dobře plnit její úkol.
Ostatní čerti na tom byli stejně. Jeden našel práci ve mlýně, další na statku a jeden dokonce dělal stráž přímo v královském paláci. Ani jednomu se ale nepodařilo dostat se do kostela. Všichni se ale soustředili na splnění úkolu.
Nejlépe se dařilo čertici, protože její rodina byla velmi bohatá a věřící jen zčásti.
Jednou, když paní odešla, čertice schovala všechny peníze, o kterých věděla, na jiné místo a potom odešla s dětmi na procházku.
Když se vrátili, paní už byla doma a zlobila se. Řekla čertici: "Nikoho jsi tady neviděla? Někdo nám ukradl všechny peníze." "Neviděla jsem nikoho, byla jsem s dětmi venku." Paní začala brečet, rozzlobila se a proklela celé nebe tím, že jim ty peníze záviděli. Jakmile to dořekla, proměnila se čertice v sebe samu a řekla jí: "Teď se tobě a celé tvé rodině nebe uzavřelo. Už patříš nám!" Potom zmizela a peníze se objevily na svém místě.
Čertice se objevila zpátky v pekle. Lucifer ji pochválil a pozval ji k sobě, aby se mohli společně dívat, jak se daří ostatním.
Čert, který byl stráží u krále, byl poslán do kostela vyřídit vzkaz. Když přišel k panu faráři, řekl mu: "Pan král mě poslal, abych vyřídil vzkaz." "Prosím, povídej," řekl farář. "Pan král si přeje, aby byl kostel uzavřen a aby se v něm už nekonaly bohoslužby." Farář se zděsil a začal pana krále nazývat velmi ošklivými slovy. I tento čert úkol splnil i přesto, že vzkaz zněl úplně jinak.
Farář se vydal na návštěvu ke králi. Jakmile ho král spatřil, řekl mu s úsměvem: "Tak co, pane faráři, přišel jste mi poděkovat za můj dar?" "Pěkný dar jsi mi, králi, dal. Řekni mi, proč si nepřeješ, abych konal bohoslužby?" Král nevěřil vlastním uším: "Co jste to povídal? To jsem nikdy neřekl. Nechal jsem vám poslat finanční dar na opravu kostela."
Král zavolal stráže. Nechal si předvolat toho, který šel vyřídit vzkaz do kostela.
Stráže hledali, ale nikoho nenašli. Když se to dozvěděl král, zvolal: "Co se to děje?" A v ten okamžik se u něj objevil sám lucifer.
Lucifer řekl králi: "Děje se to, že ve vaší zemi jsou všichni věřící a my v pekle vymíráme. Když jsem vás přišel navštívit, aby jsme si o tom promluvili, nepustili mě k vám. Tak to v pekle řešíme jinak. Museli jsme docílit toho, že se aspoň někteří lidé prohřeší." Král to celé vyslechl a zeptal se: "Jak bychom to ale mohli vyřešit? To je přece na lidech samotných, jestli budou hřešit nebo ne." "To je pravda. Proto bych rád navrhl, aby se ve vašem království nekladl tak veliký důraz na víru. Brzy se může stát, že v nebi nebude místo a peklo se ztratí úplně."
Král s farářem souhlasili, ale farář ještě řekl: "Dobrá, necháme to plně na lidech, ale co já? Já teď nemůžu kázat a nástupce ještě nemám." Lucifer se nad ním slitoval a odpověděl mu: "Jsi tedy volný. Ale pamatuj, stačí se malinko prohřešit a jsi v pekle."
Po těchto slovech lucifer odešel. V pekle byli rádi, že nevymřou, a v království to bylo tak, jak se všichni tři domluvili.