Skřítek

Sedí skřítek na pařezu
temná tma ho halí
smutně kouká mezi stromy
až ho oči pálí

Všude ticho

I ty stromy okolo
jsou všechny skoupé na slovo

"Zas tu sedím sám
co já z toho mám
někdy je to otrava
být pohádková postava"

Věru
skřítek smutně vypadal
I měsíc se ustrnul
a mužíčkovi radu dal

"Tam, tam do lesa zajdi
a přátele sobě najdi"

"Hmm, rada dobrá měsíčku
víš ztratil jsem tam lampičku
těžko něco uvidím"

Měsíc se jen pousmál
a oblohou si plynul dál

"Rád na cestu Ti posvítím
když šťastného Tě uvidím
nečekej a vyraž hnedle
mezi smrky mezi jedle"

Mužíček ho poslechl
a do lesa se rozběhl

Běžel lesem
běžel křovím
běžel dlouho
to Vám povím

Snad ho smysly šálí
co to slyší z dáli

Tam na okraji lesa
tucet skřítků plesá
ve vysokém kapradí
hrají si a dovádí

Skřítek volá vesele
"Našel jsem je přátele"