Pohádka o ponorce .

Byla jednou jedna Ponorka, která se moc ráda potápěla.
Jednou jí řidič řekl: „Musíš plout tam ,kde není moc vody,do řeky Vltavy .“
Ponorka to nechtěla ani slyšet,protože chtěla zůstat v moři.
Řidič řekl:“Musíš plout do řeky Vltavy,protože se tam potopila loď a my musíme ty lidi zachránit.“
Ponorku to moc zlobilo , protože chtěla zůstat v moři a začala dělat, že je přišroubovaná.
Zavolali nákladní auto aby ji odvezli na Nábřeží Kapitána Jaroše. Ponorku chtěli vytáhnout, ale ona dělala, že je přišroubovaná. Potápěči si řekli, že by ji nastrčit na rampu plošinového auta. Rozběhli se a vrazili do ní tak , že popojela skoro až k tahači. Zavřeli rampu aby nemohla vyjet, vyndali sajtny aby nevypadla a jeli na Nábřeží Kapitána Jaroše.
Ponorka s sebou škubala na druhou stranu , aby auto vrátila zpátky. Ale auto to mělo až na 6 a tak jelo dál, aniž by si něčeho všimlo. Přijeli na náplavku u Nábřeží Kapitána Jaroše. Sundali rampu, shodili Ponorku do vody, řidič si nastoupil a pluli k lodi.Loď klesala. Naštěstí zachránili všecky lidi . Dovezli je k autu a vraceli se pro další lidi.
U Nábřeží Kapitána Jaroše byla řeka špinavá , protože loď ztratila olej a kouř. Kajak, který tam plul viděl Ponorku ,si myslel, že je to příšera a tak se rychle schoval do kanálu. Ponorku velice mrzelo, že si ji nevšiml , lidi se vrátili zpět na náplavku a Ponorku naložili zase na auto.
A jeli k Labi . Ponorku to zase zlobilo , protože se jí u Vltavy moc líbilo.
Tam (v Labi) se potopila hasičská loď. Policie vrazila do hasičské lodi a taky se potopila.
Naštěstí je Ponorka zachránila a dopravila jednoho po druhém na břeh. Potom musela zachránit dalšího hasiče a potom policistu . A znovu hasiče a znovu policistu .
Ponorce se líbilo, že může střídat pasažéry a když dovezla posledního, naložili jí znovu na náklaďák a jeli k řece , po dálnici , k řece Jizeře. Ponorka už tam chtěla být , ale nelíbilo se jí tam , protože tam bylo málo vody.Museli tam jet , protože tam bylo něco, co řeku Jizeru znečišťovalo. Byla tam otevřená plechovka oleje. Vyndali plechovku a hodili jí do koše. Řidič říkal, že kdo to tam hodil , asi se netrefil do koše, tak to hodil do řeky Jizery.
A jeli zase k moři. Po hodně dálnicích . Po R4, po D1, po D2, po D5 až dojeli k moři .
Tam Ponorku zase spustili na vodu a ona zase hledala potopené lodě. A ráda vzpomínala, jak byla v Praze, v Nymburce a v Rokytnici nad Jizerou .
Napsal : HONZA JAN