Klíč ke štěstí

V daleké Číně žil jednou chudý rybář jménem Wang. Byl mladý a snaživý, ale smůla se mu lepila na paty. Jednou celý den rybařil na Žluté řece, a teprve k večeru chytil malou rybu. Dal ji do košíku, uvázal loďku a šel domů. Po cestě smutně přemýšlel o tom, jakou má stále smůlu. Pojednou z lesa vylezl veliký drak se zlatými šupinami a řekl: "Mám hlad, rybáři. Dej mi prosím něco ze svého úlovku." Wang odpověděl: "Mám smůlu, ulovil jsem za celý den jen jednu rybu, ale dám ti ji rád." Drak pravil: "Máš dobré srdce, ale to samo pro život nestačí. Dám ti klíč ke štěstí, je zavřený v této lakované skříňce. Avšak nesmíš ji otevřít. Až ji budeš mít doma, bude se ti všechno dařit."
A zdálo se, že skříňka opravdu přináší štěstí. Po několika dnech našel Wang v hrnečku po otci hrst zlatých mincí a dal se s radostí a důvěrou do práce. Opravil domek, sítě i loďku a jeho úlovek byl pak každý den bohatý. Nosil čerstvé ryby na tržiště a dobře je prodával. Na trhu se seznámil s hodnou dívkou, která tam prodávala malované vějíře a výšivky. Vzali se, měli tři krásné děti a v jejich domku bylo stále více veselí, štěstí i blahobytu. To se nelíbilo již dlouho jejich závistivému a lakotnému sousedu Pangovi. Když se dověděl, že Wang má od draka skříňku s klíčem ke štěstí, myslel jen na to, jak by mu ji ukradl. Navedl svou ženu, aby Wangovu rodinu vylákala z domku, a skříňku si tajně odnesl. Doma ji nedočkavě otevřel, a zůstal údivem a zlostí celý bez sebe. Skříňka byla prázdná! S láteřením se rozběhl do lesa za drakem. Ten hrozivě vyšel proti němu a zahřímal: "Jsi zlý člověk, zloděj a ještě k tomu hloupý. Klíč ke štěstí nebyl ve skříňce, ale ve Wangově víře a vytrvalosti. A ty teď budeš mým sluhou až do smrti, abys už nikdy nemohl nikomu škodit."