Peklo a Viki

Do pekla se dostala Viki. Dostala se tam omylem. Čerti jí odnesli 5. prosince. Byla to poslušná malá holčička, která se čertů bála a ráda si povídala se starší holkou z její vsi.
Pátého prosince, kdy chodí Čert, Mikuláš a Anděl se tak moc bála, že byla u ségry a nechtěla jí nikam pustit. Terka, její ségra, se jí snažila utěšit, ale moc jí to nešlo. Po chvíli přišli, až příliš čekaní hosté. „Viki, řekni nám básničku.“ Řekl Mikuláš a usmál se na ní. „Já-já se bojím.“ Řekla koktavě Viki a utekla. „Kampak, kampak?“ Zeptal se jí čert. Viki se rozbrečela. Čert nemeškal ani chvilku a strčil si jí do pytle.
„U nás se ti bude líbit.“ Řekl a vyskočil. Kolem se najednou objevila tma, a nakonec bylo cítit už jen teplo. Čert odložil Viki s pytlem do klece, kam se zavírali ti, co do pekla donesli.
„Ať jsi kdo jsi, tak vylez z toho pytle.“ Řekl Lucifer. „Já-já jsem Viki.“ Řekla Viki vystrašeně. „Ahoj. Vítám tě u nás v pekle. Ten Uriáš tě sem donesl omylem.“ Řekl. „A pustíte mě ven?“ Zeptala se Viki už statečněji. „Co peklo zvrátí, to už nenavrátí.“ Řekl Lucifer a usmál se na Viki, protože se jí chtěl zeptat na jednu otázku.


„Odpověz mi na mou otázku. Jestli by si chtěla, abychom tě vrátili zpátky na zem, co by si pro to udělala?
- Vztekala by ses, abychom tě pustili (vztek)
- Řekla bys, že je ti to jedno, ať si tě tu klidně necháme (nerozhodnost)
- Sloužila by si nám rok (služba)
(Vyber si odpověď a podle ní pokračuj na tu část. Poznáš to podle toho názvu.)





**Vztek**

„Takhle sis moc nepomohla. Zůstaneš tu, ať chceš nebo ne. Nahoře si sice byla hodná, ale takhle se tu předvádět nebudeš. My tě naučíme slušnému chování.“ Řekl Lucifer a zlostně se zasmál. Viki začala brečet, tak Lucifer zavolal Uriáše, aby jí hodil do kotle a zatopil pod ní nebo jí poslal do kuchyně, kde by jim uvařila oběd. Uriáš jí nakonec dal do kotle, protože věděl, že jen tak brečet nepřestane.
„Dokud nepřestaneš brečet, tak se ven nedostaneš.“ Řekl Viki Uriáš a ona jako na povel přestala brečet.
„Vy si mě tu vážně necháte?“ Zeptala se ubrečeně Viki. „Jo. Neměla si předvádět takovou hysterii.“ Řekl jí Uriáš a odešel.
Od té doby jí nikdo neviděl.

**Nerozhodnost**

„Dobře, když ti to je jedno, tak si tě tu necháme rok a ten nám tu budeš sloužit. Tím rokem si zasloužíš, teda doufám, že tě budeme moct vrátit zpátky na svět.“ Řekl Lucifer a zavolal čertí kuchařku Lindu. „Tady máš novou pomocnici.“ Řekl jí a odešel. „Tak pojď. Umíš vařit?“ Zeptala se Linda Viki. „Moc ne.“ Přiznala se Viki.
„Pojď, ať si to Lucifer nerozmyslí.“ Řekla Linda a zatahala Viki za rukáv. „Naučím tě vařit i péct, ale nesmíš mi do toho mluvit. Za týden už budeš všechno umět.“ „Tak jo.“ Řekla Viki a usmála se.

„Tak a už si u nás rok. Chceš se vrátit nebo tu zůstat.“ Zeptal se Viki po roce Lucifer. „Je to divný, ale tady se mi líbí více než na Zemi, navíc tam už mě dávno obrečeli. Chybí mi, ale vy byste mi chyběli více. Proto zůstanu tady.“ Řekla rozhodnutá Viki a usmála se. „Tak to jsme tu ještě neměli.“ Řekl podiveně Lucifer. „Tak tě tu vítám už oficiálně.“ Řekl a představil Viki všem čertům.
Od té doby byla spokojená v teple.


**Služba**

„Ty bys nám tu dobrovolně rok sloužila?“ Zeptal se Viki Lucifer. „Ano. Proto abych se dostala zpátky na Zem, bych udělala cokoliv.“ Odpověděla mu Viki. „Zasloužíš se vrátit na Zem hned. Máš čisté srdce, to by se tady nehodilo. Uriáši, odnes ji zpátky na Zem.“ Rozkázal Lucifer Uriášovi. „Jak si přejete pane.“ Řekl Uriáš. „Děkuji.“ Poděkoval Viki a sotva se nadála, už byla doma ve svém pokoji.