O líném dědkovi a pracovité babce

Za sedmero horami a sedmero řekami žili, byli v jednom domku dědek a babka, žili si poměrně dobře, až na to, že dědek byl tuze líný.Babička musela dělat většinu věcí za něho.
Jednou takto jeli chytat v zimě ryby, aby měli zásoby.
Tak vzali saně a psy, udice, sekeru a jeli na rybník. Vysekali díru do ledu a chytali. No nachytali hodně a tak to naložili na saně a jeli domů. Přijeli domů a dědek hajdy pajdy leháro na gauč a babka musela nakrmit a postarat se o psy, sáně dát do šopy a ryby do sněhu, no tehdá nebyly mražáky a ledničky.
Jindy zase bylo třeba jet pro dřevo. Tak zase vzali saně a psy a jeli. Tak teda nařezali a nasekali dřeva a jeli domů. A zase, dědek - směr gauč a babka zase musela všechno zařídit sama a dokonce i dřevo poukládat. Tak mu to večer vyčetla a pohádali se a dědek se rozčílil, že ho stále buzeruje a tak babka řekla:"Jak se ti to nelíbí, běž kam tě oči donesou a jsem zvědavá, jak to zvládneš někde jinde."
Dědek na to: "Tak dobře, půjdu abys věděla", a taky jo. Sebral se, vzal si zápalky a šel. Šel, šel, až skoro přišel do jiného stavu, :D, ale ne, to je jiná pohádka - došel až k lesu.
No, jak už to obvykle v zimě bývá, začala mu být zima, tak si rozdělal oheň a ohříval se a ohříval se tak dlouho, až usnul. Jenže, jak ten oheň hořel, tak roztál okolo sníh a samozdřejmě voda mu natekla pod tělo a byl celý mokrý. No průser, venku zima, mrzlo a on mokrý a začal mrznout taky.
Do kelu, řekl si, musím jít někam, ale kam, abych se usušil. A víte kam šel? No jakož - k babce. Došel ke dveřím a zaklepal:"Kdo je?" ozvalo se. "To jsem já babičko možná někdy Tvůj dědek, pusť mně dovnitř". "Nepustím, odešel jsi, tak zmizni". "Ale babičko" žadonil děd, "jsem celý mokrý a mrznu, jen se trošku ohřát u kamen".
"Tak dobře, ale jen na chvíli". Tak ho pustila, aby se ohřál. A jak tak sedí u kamen, vidí, jak babka jí polévku a potom rybu, tak mu tekly sliny po zemi. No babce to nedalo, tak mu nakonec dala trošku polévky na talíř a potom i pečenou rybu.
Dědek se najedl a babka mu říká:"Tak ses najedl, ohřál, tak se pakuj pryč." A tu dědek žadoní:" Babičko, nevyháněj mně, já se polepším". I zželelo se babce dědka a tak říká:" Tak dobře, ještě to s tebou skusím, ale naposled". Od té doby dědek makal a snažil se a nakonec si žili dobře a spokojeně. A jestli nezemřeli, žijí dodnes. Zazvonil zvonec a pohádky je konec. :)