Obchodník s deštěm

Tato povídka se odehrává na konci 16 let. V jedné chaloupce ve Vídni na konci města bydleli Zamazalovi se 3 dětmi. Tatínek Tom měl ve středu města malý krámek s haraburdím, všeho druhu. A maminka Peta byla žena v domácnosti. Vázala hromadu kytic podle přání, ale moc jim to nevydělávalo. Tom šel jednoho krásného rána hned za svítání do práce. Tam otevřel dveře a vešel. Sedl si za pult a smutně koukal z okna a čekal na prvního ranního zákazníka. Zatímco v jiných obchodech se to hemžilo lidmi. Tom měl v obchodě pusto prázdno. Začínal se smiřovat s tím, že jeho krámek dlouho nevydrží a zkrachuje. Denně měl maximálně jen 5 zákazníků a to určitě uznáte že moc není. Prodával vše na co si lidé vzpomněli. Od sladkého, po hračky a jiné věci. A protože se tam skoro celý den nudil našel jsi ještě jinou činnost maloval obrázky. Byly krásné ale obchodník se je bál vystavit lidem. Měl jich už tak 200 ks. Jednoho dne přišel do krámku jeden podivný člověk. Tom slušně pozdravil, Zákazník ani nepozdravil, podíval se na vše. Usmál se a odešel. Tom zesmutněl a dál seděl na židli a koukal před sebe. Za chvíli se podivný muž vrátil a za sebou měl tak 20 dětí. Vezměte si na co máte chuť co se vám líbí, rozkázal dětem. Prodavač s otevřenou pusou koukal jak mu všechno mizí z regálů a jak se mu pomalu vyprazdňují. Pane prodavači zkasírujte to řekl chlápek nahlas aby překřičel hluk dětí.A helemese. Co to tu máte za obrazy? To nic zakoktal se. To jsem maloval pro zábavu. Byl byste ochoten ty obrazy prodat? Zákazník náš pán, šeptl Tom. Tak zítra si pro ně přijdu a zaplatím ve zlatě. Když odešel, skoro mu tam nic nezbylo. Naskládal to do jedné krabice a peníze dal do sáčku. Vážně tolik jich ještě v ruce nedržel. Tom na nic nečekal a hned krámek zavřel a spěchal domů aby to pověděl manželce a dětem. Když přišel domů sedl si za polorozpadlý dřevěný stůl a rozbrečel se. Co se ti stalo zeptali se všichni a začali ho uklidňovat. Dnes přišel do obchodu divný chlápek. Chvíli koukal na všechno a odešel. Za chvíli se vrátil a za sebou měl 20 dětí rozkázal jim ať si vezmou na co mají rády. Za chvíli jsem měl plný krámek. Zaplatil ještě víc než měl. A pak se to stalo. Zasteskl si. Uviděl moje obrazy a řekl: jsou na prodej? Já jen tak je maluju, pro zábavu. Zítra přijdu a všechny slyšíš, všechny je od tebe obchodníku koupím. V zlatě ti za ně zaplatím. Ano souhlasil jsem. Vytáhl krabičku aby všem ukázal co mu v krámku zbylo. Propiska a pár pastelek, sladkosti žádné a různé zbytečnosti. To je úžasné zajásala žena. Nalila mu na talíř teplou polévku, nabíral ji na lžíci a přemýšlel. Rodino až to s ním pojedem na nákupy. Každý den totiž měli polévku ze zeleniny. To je jediné co jim rostlo na zahrádce. V obchodě nakoupili jen to nejnutnější a dětem koupil jednu hračku každému a mamince koupil na co si vzpomněla a televizi. Když přijeli domů. Maminka udělal jídlo pro všechny. Na druhý den nemohl ani dospat. Vstal a nasnídal se. Poprvé si mohl dopřát ranní kávu a buchtu. Otevřel svůj krámek a čekal. Moc tomu nevěřil a tak jen mlčky čekal. Odbyla 10 hodina, v tom se rozrazily dveře. Tak jsem tu. Dobrý den pane. Tady jsou všechny. Děkuji ti. A teď do práce. Prosím moc vám nerozumím zakoktal se. Můžete vstoupit dělníci. Posaďte se tady ukázal na obchodníka. Seděl na židli v rohu skrčený a nevnímal. Před očima se mu začaly ztrácet všechny věci z jeho obchodu. Najednou přiletěli dělníci a začali celý krámek vymalovávat. A za chvíli se tam už začal hromadit nový nábytek a Tom to tam nemohl poznat. Najednou jakoby nic všichni zmizeli a zůstal jet ten pán. Tak co tomu říkáte. Zítra vám dovezu zboží. A napíšu novou ceduli (Obchodník s deštěm) a můžete začít prodávat. Já nechápu a nemůžu ani promluvit zahalekal obchodník. Je to úžasné ale co za to chcete. Já jenom aby jste mi maloval obrazy a já je budu prodávat, souhlasíte? Ano pane. A tak to ujednali, plácli si na to. A tom běžel hned domů. Tam všechno své rodině pověděl a tak si žili šťastně až do smrti. Když jsem to dočetla malý králíček Karlík usnul a já taky.