Za stromem - 1. část Díra

Za stromem je díra, která patří Vilo a Daru Hinokovým.
Není to obyčejná díra, její hloubka dosahuje až pěti tisíc metrů, jinak má tvar kvádru.
Píše se rok 1605, kdy začínají na jihu Karaku nepokoje vůči královně Naru-Tchi. Její krutovláda zasáhla osudy nemála obyvatel. Ačkoli se o Naru-Tchi říká, že je mírumilovná, ukazuje se spíše její horší stránka. Nikdo neví, čím to je způsobeno ani, jak se to ukončí, ale všichni chtějí klid, který nejspíš nikdy nedostanou. Naru-Tchi je prostě zlá a ničí lásku obyvatel Karaku.
Vilo a Daru Hinoko jsou bratři, kteří se narodili jen rok po sobě, tudíž si velmi dobře rozumí. Je pravda, že se občas pohádají, ale to jen tak ze srandy. Jejich díra jim způsobila nemálo problémů. Začalo to tím, že jim královna nařídila, aby tam vodili lidi, kteří ji nechtěli poslouchat. A pak je tam měli házet. Vilo ani Daru nechtěli umřít, ani obětovat toho druhého, takže jen poslouchali, co jim královnička poroučí. Od toho roku se všechno obrátilo proti Hinokovým. Lidé se bouřili a bratři nemohli nic dělat.
Těla padala do jámy po stovkách, královna se usmívala, bratři se potili, lidé křičeli, žebrali o život jako malá koťata. Královně se to líbilo, uspokojovalo jí to. Úplně se změnila.
Vilo to už nevydržel, mrtvé duše ho pronásledovaly ve snech i v denním běhu ve formě oživlých věcí, přestal házet těla do jámy. Je to přece jejich jáma a žádná královna jim nebude poroučet, co s ní mají dělat.
Druhého dne se Vilo nedožil. Daru byl nucen násilím ho shodit také dolů do jámy. Majetek Hinokových se stal jeho hrobkou. A nejen jeho.
Rok po smrti Vilo zemřela i Naru-Tchi, a to byl konec všem mrtvolám v jámě, Daru začal s novou a vlastní rodinou, žil spokojeně, ale stále se vracel k jámě, která zůstala neporušená od smrti Vilo.

A za tím stromem, který byl starý jako lidstvo samo, hnila díra, která v sobě držela miliony a miliony lidských duší.