Samanthin pejsek

Jednoho krásného rána,tedy jako vždy se Samantha rozhodla podívat na svého pejska ve dvoře.,,Sunny!Sunny!“volala na něj.Její milý pejsek radostně přiběhl.Samantha mu dala nějakou dobrotu a začala se s ním probíhat po zahradě.Vesele přeskakovali nerovnosti zahrady a obíhali maminčiny květiny,aby je neponičili.Když se tak probíhali po zahradě začala Samantha poskakovat a kličkovat mezi stromky ,aby ji pejsek nemohl dohonit.Ale ten byl hbitý a rychlý ,že ji v mžiku dohnal.Po chvíli se oba unavili a tak doběhli k přístřešku u domu a oddechli si.Samantha si sedla na lavičku a pejsek se tak lítostně díval,až ho nakonec pobídla ,aby vyskočil na lavičku k ní.Samantha se natáhla pro minerálku ,která ležela pod stolem.Otevřela víčko a napila se.Uhasila svojí žízeň a když zase víčko zadělala zašla pro misku a do ní nalila pejskovi vodu.Ten seskočil z lavičky napil se a začal radostně mávat ocáskem.Ochomýtal se kolem nohou Samanthy a Samantha ho hladila po hlavě.,,Hodný jsi,Sunny,pojď půjdeme se projít,navštívíme Karoline!“řekla pejskovi.Ten se na ní podíval a utekl ke dveřím domu.Samantha otevřela dveře domu a Sunny vyskočil na stoleček kde je vodítko a obojek pobral to všechno do zubů a šťastně odnesl před dům k vratům.Samantha se usmála zavřela dveře a běžela k němu.Vzala krásné modročervené vodítko a připnula ho k černému obojku od Sunnyho.Vyšla z domu,zavřela branku,zamknula a vydala se na cestu.V kapse našla nějaké drobné peníze a tak si po cestě koupila zmrzlinu a pejskovi oplatku.I když by to Sunny neměl Samantha na něj byla tak hodná ,že mu dovolila všechno.Cesta ke Karoline je dlouhá a únavná a tak si Samantha sedla s pejskem na chviličku na trávu na louce.Karoline má s rodinou takovou malou farmu a proto bydlí daleko od města.Aby nerušili obyvatele a měli dosti prostoru.Po chvíli se zvedli a šli.,,Neboj Sunny ,už je to jen kousek.Ještě přejdeme ten potůček,přejdeme cestičku k lesu,obejdeme kapličku a pak už tam budeme.“řekla Samantha.Dolízávala poslední kousky zmrzliny a kornoutek dala pejskovi.Sunny se začal motat kolem ní a začal jí lízat dlaně.Potom vyskakoval do výše jejich očí jako by chtěl říct ,,pusť mě chci se proběhnout!Prosím,prosím!“.Ale Samantha tomu nerozuměla, ale stejně to měla v úmyslu.Když se Sunny rozběhl tak si řekla ,že poběží také.Začala se Sunnym utíkat.Přešli po kamenech potůček,přeběhli malou cestičku k lesu,oběhli kapličku a už skoro byli u Karoline.Když konečně doběhli k vrátkům zazvonila Samantha na zvonek.Chvíli počkala a potom ji kamarádka otevřela.,,Ahoj,Karoline!Napadlo nás ,že tě navštívíme!“začala křičet a radostně vykládat Samantha.,,No to je překvapení moc ráda vás vidím!Pojďte dále!“odpověděla a pustila je dovnitř na dvůr.Na dvoře to bylo vždy stejné.Všude kde jste se rozhlédli tam bylo živo.Karoline je pozvala dovnitř do domu.Samantha pejska odvázala a vodítko si zastrčila do kapsy.Všichni tři vyběhli do schodů ,do Karolinineho pokoje.Samantha se usadila na postel ,Sunny si lehl pod stůl a Karoline donesla nějaké sladkosti a něco k pití.Potom si sedla k Samanthě a začaly si povídat.Bavily se ovšem možném.Potom do pokoje přišla maminka a zeptala se Samanthy co nového doma.,,Jako vždy paní Houseová“řekla Samantha.Když šli na chvíli ven a užili si spoustu legrace ,vzpomněla si Samantha ,že maminka už bude doma z práce.,,Karoline,moc mě to mrzí ,ale budu muset jít domů,protože cesta je daleká a dlouhá.Víš máma už asi bude doma tak ať o mně nemá strach.Měj se hezky určitě tě zase někdy navštívím!Uvidíme se zítra ve škole!Ahoj“řekla Samantha ,uvázala Sunnyho za obojek a vydala se domů.Cestou si pomyslela:,,Dnešek byl opravdu podařený!Kéž by Karoline bydlela blíže abychom se mohly navštěvovat častěji.“.Potom když přišla Samantha domů,odvázala Sunnyho ,sundala mu obojek ,do misky mu dala granule,do druhé mu dala vodu,pěkně se sním rozloučila ,pohladila ho po hlavě a odešla domů.Pomýšlela na dnešek jak se jim opravdu podařil.K večeru když šla spát zhasla světlo a představovala si jak si užívá zase se svou kamarádkou Karoline a pejskem Sunnym.